V posledních letech jsme u nás zaznamenali rekordní letní teploty a změna klimatu je stále znatelnější. Nejde jen o sucho nebo nižší úrodu — teplá léta zásadně ovlivňují také rybníky a samotné rybáře. Pokud milujete kapra z Třeboně nebo si rádi pochutnáte na čerstvém pstruhu, tahle zpráva se vás opravdu týká.
Foto: Daniel Wanke / Pixabay
Ryby pod tlakem: Proč je horko pro pstruhy nebezpečné?
Zatímco děti si v létě vodní radovánky užívají, pro spoustu ryb je teplá voda velkým nebezpečím. Potvrzují to i výzkumy z Mendelovy univerzity v Brně. Určité druhy jako například pstruh duhový totiž potřebují chladnější a čistou vodu. A právě tu během parných letních měsíců české rybníky stále častěji nenabízejí. Pokud se trend neotočí, může dojít k rapidnímu úbytku těchto citlivých druhů.
Spotřeba ryb v Česku roste, produkce ale zaostává
Není tajemstvím, že Češi začínají jíst víc ryb — ostatně zdravá strava je už dneska standard, a kvalitní ryby patří třeba na stůl v každé brněnské bistru. Celosvětově roste produkce ryb o 4 % ročně, v Česku je poptávka po rybách také stále vyšší. Jenže výlov z rybníků neroste. Právě proto je potřeba najít nové cesty, jak ryby chovat.
Moderní produkční systémy jsou odpovědí: ryby jako pstruh duhový už dnes často najdeme na farmách, kde je voda filtrací a chlazením udržena v ideální kvalitě. U klasických rybníků totiž opravdu hrozí, že za pár let nebude z čeho brát.
Recirkulační systémy a aquaponie: Chytré zemědělství po česku
Nové rybí farmy využívají tzv. recirkulační systémy – voda obíhá, čistí se, desinfikuje a není nutné ji dovážet nebo nadměrně čerpat. Právě zde Češi ukazují, že i ve střední Evropě lze dělat rybařinu progresivně. Vědecké týmy v Brně, ale také třeba v Třeboni nebo Českých Budějovicích, intenzivně zkoumají principy aquaponie: ryby a rostliny rostou společně a navzájem prospívají.
„Snažíme se snížit závislost na čisté vodě z řek po celý rok. Moderní farmy potřebují nádrže pro ryby i sekce na čištění vody s filtrací a speciální dezinfekcí – třeba právě pomocí ozónu nebo nejnovějších UV lamp,“ upřesňuje Jan Mareš z Mendelovy univerzity.
Nemoci ryb: Co s tím?
Další výzvou pro rybáře i obchody s čerstvými rybami v ČR jsou onemocnění u chovaných ryb. Speciálně u lososovitých ryb, kam spadá i pstruh, se produkce dlouhodobě drží pod hranicí 1 000 tun za rok. S novými technologiemi vědci sledují, jak efektivně vybírat odolnější linie pstruhů, kteří zvládnou zdejší specifické podmínky.
„Hledáme způsoby, jak nemoci včas odhalit a zasáhnout. Nejde přitom o antibiotika, preferujeme probiotické přísady do krmiv, minerály a vitaminy. Stejné, jaké často najdete i v lidské výživě,“ dodává Mareš.
Český kapr ještě neříká své poslední slovo
Přestože klimatická změna přináší rybářům v Česku nezanedbatelné překážky, čeští vědci a farmáři nezůstávají pozadu. Průzkumy a praxe posledních let dokazují, že nová řešení opravdu fungují. Pokud obdivujete vánoční kapry z Rožmberka nebo si občas koupíte čerstvého pstruha na farmářském trhu — můžete být klidní. Česká ryba má budoucnost, stačí držet prst na tepu doby a nebát se inovací.
Roční produkce ryb podle druhů v tunách v ČR