Rozsudek správního soudu ve Varšavě znamená pro polský hnědouhelný důl Turów ztrátu povolení k dalšímu těžení. Zákonný proces rozšiřování dolu nebyl dodržen, především při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Přesto se neočekává, že by těžba skutečně skončila. Co přesně rozhodnutí znamená a jaký skutečný dopad bude mít na regionální dění?
Proč Turów přišel o povolení k těžbě?
Polský důl Turów, nacházející se na hranici s Českem a Německem, byl dlouhodobě kritizován pro negativní dopady na přírodu i okolní komunity. Soud rozhodl, že posouzení vlivů na životní prostředí, které je klíčovou podmínkou prodloužení licence do roku 2044, neproběhlo v souladu se zákonem. Týká se to zejména přeshraničních dopadů — například úbytku podzemní vody v českém Frýdlantsku nebo poklesu půdy v německé Žitavě.
Proč proces EIA vyvolává tolik otázek?
- Nedostatečné zohlednění okolních států: Posudek prošel, aniž by seriózně počítal se škodami na českém a německém území.
- Chybějící data i diskuse: Místní komunity, ekologické organizace i město Žitava upozorňují, že jejich připomínky byly ignorovány.
- Rozpor s evropským právem: Povolení k těžbě do roku 2026 nebylo podloženo environmentálním posudkem — což je v rozporu s unijní legislativou.
Co říkají ekologové i místní obyvatelé?
Ekologické spolky, například Fundacja Frank Bold, EkoUnia nebo Greenpeace, dlouhodobě upozorňují, že Turów ohrožuje zdroje vody na Liberecku. Poslední měření z roku 2025 potvrzují, že voda z Česka mizí navzdory podzemní stěně, kterou polský provozovatel postavil u hranic.
Stejně tak se stále častěji ozývají obyvatelé Žitavy, kde hnědouhelná těžba narušuje statiku domů a způsobuje nové trhliny. Podle místních paradoxně více hájí jejich práva soudy v Polsku než česká vláda.
Bude Turów skutečně zavřen?
Přestože rozsudek jednoznačně znamená, že těžba nemá platné povolení, v praxi se v Polsku neočekává její zastavení. Polská politická scéna je s těžbou uhelných dolů dlouhodobě propojená — ostatně i v létě 2024 soud dříve rozhodl ve prospěch ekologů, ale verdikt byl rychle zrušen Nejvyšším správním soudem.
Aktuální vláda Donalda Tuska čelí silnému tlaku odborových svazů i průmyslu, a politická tradice často znamená ignorování rozsudků, které se nehodí do plánů. To potvrzuje i komentář českého zpravodaje Andrease Papadopulose: „Kdyby vláda Turów skutečně uzavřela, přidala by si na seznam nespokojených obyvatel i ostré protesty důlních regionů.“
Co může změnit další vývoj?
- Mezinárodní spolupráce: Problém se nedá vyřešit pouze soudními spory. Rozhodující bude, jak se partnerům – Polsku, Česku a Německu – podaří najít společný udržitelný model.
- Realita v roce 2025: Těžba uhlí je stále citlivé téma a energetická bezpečnost je klíčovou prioritou nejen pro Polsko, ale i pro střední Evropu. Bez dohody budou spory a zákonná vyjádření pokračovat.
- Klíčové otázky pro region: Jak dlouho lze pokračovat v těžbě při zhoršující se situaci s vodou a ohrožením okolních měst?
Jak poznat dopad i v běžném životě?
Pokud bydlíte v Libereckém kraji, možná už jste si všimli poklesu hladiny studní nebo změn v krajině poblíž hranice. Sledujte pravidelně měření Českého hydrometeorologického ústavu a vyžadujte aktuální informace od obecních úřadů.
Jde o příklad, kdy je mezinárodní spolupráce naprosto klíčová, a rozhodnutí velkého soudu z Varšavy může mít na běžné obyvatele větší vliv, než by se na první pohled zdálo.
Kdy dojde k zásadní změně?
Přes soudní verdikty a hlasité protesty místních se předpokládá, že rypadla v Turówu budou pracovat dál, minimálně do dalšího soudního rozhodnutí. Strany teď vyčkávají, zda přijde politická odvaha skutečně změnit přístup a začít s transformací regionu na nové využití.
Téma sledujte dál — osud Turówa ovlivňuje celou příhraniční oblast a ukazuje, jak těžké je skloubit ekonomiku, energetiku i ochranu krajiny v moderní Evropě.