Toxický odpad: Kam se opravdu podívá stará elektronika? Ekologové mají díky GPS jasno

Spread the love

V posledních letech v České republice roste zájem o to, kam mizí naše staré počítače, monitory nebo tiskárny. Známá ekologická organizace Arnika nedávno provedla experiment, který odhalil, že část elektronického odpadu z Česka stále nekončí tam, kde by měla – a dopad na životní prostředí i naše zdraví není zanedbatelný.

Elektronický odpad
Foto: Famifranquoi z Pixabay

GPS lokátory odhalily stinnou stránku recyklace

Arnika dala do starých tiskáren, monitorů a další elektroniky celkem 25 GPS lokátorů, aby zjistila, jaký je skutečný osud odpadu, který jsme my občané vyhodili v Praze či Moravskoslezském kraji. Výsledek? Zarážející – několik těchto zařízení skončilo na nezabezpečených skládkách nebo putuje neznámými směry po Evropě a světě.

Proč je to problém? Toxické kovy a nelegální skládky

Přestože si české domácnosti dávají s tříděním odpadu záležet, s elektroodpadem to není tak růžové, jak bychom si přáli. Na skládkách, zejména v rozvojových zemích, je elektronika často rozebírána přímo obyvateli bez potřebné ochrany. Kontakty s těžkými kovy – olovem, rtutí nebo kadmiem – pak mají vážné zdravotní dopady. Když se zařízení pálí na volném prostranství, uvolňují se toxiny do ovzduší i spodních vod.

  • Věděli jste? Jediný vyhozený monitor obsahuje látky, které při nesprávném zpracování mohou zamořit vodní toky v širokém okolí.

Co zjistila Arnika? Konkrétní příběhy monitorované elektroniky

Díky GPS víme, že jeden monitor již skončil na legálním skládce v Modlanech v Ústeckém kraji. Dalších devět kusů elektroniky se stále pohybuje mezi lidmi – a jeden přístroj byl dokonce recyklován v německé firmě. Ostatní stále zůstávají v českých sběrných dvorech nebo jejich další cesta není do tohoto okamžiku známá.

„Tento konkrétní monitor obsahoval kadmium, olovo a rtuť. Skládka za to nemůže, byla to typická situace: někdo ho zanechal u kontejneru, což je stále častá praxe. Lidé si často neuvědomují rizika, která tím způsobují,“ říká Markéta Möller z Arniky.

Kolik se opravdu recykluje? Ani polovina elektroodpadu

Přes veškerou snahu stále recyklujeme méně než 50 % elektroodpadu. A to i přesto, že mezi lety 2007 a 2016 množství recyklovaného elektroodpadu v Česku vzrostlo trojnásobně. Kde je problém? Část elektroniky se nikdy nedostane na správné místo. Stačí jedno odložení u popelnice místo v červeném kontejneru – a celý proces se řetězí špatným směrem.

Jak se chovat správně? Praktické tipy pro každého

  • Vždy starou elektroniku noste do označených sběrných dvorů nebo do červených kontejnerů, které najdete v každém větším českém městě.
  • Nikdy nenechávejte zařízení u běžné popelnice – riskujete znečištění okolí i možnou pokutu.
  • Zkontrolujte, zda vaše obec nabízí svozy velkoobjemového elektroodpadu – často stačí jeden telefonát.
  • Při koupi nové elektroniky využijte možnost vrácení starého zařízení přímo v obchodě. Mnoho velkých řetězců jako Datart, Alza nebo Elektroworld tuto službu nabízí.

Uplynulý rok ukázal, že pravidla recyklace jsou sice nastavena, ale realita často selhává na malých nedodrženích. Buďme jako Češi dál lídry v odpovědném třídění odpadu. Naše životní prostředí a zdraví za to rozhodně stojí.