Už během září 2025 plánuje Čína spustit unikátní jaderný reaktor, o kterém odborníci mluví jako o „svatém grálu“ jaderné energetiky. Nové zařízení by mělo posunout bezpečnost výroby elektřiny na zcela novou úroveň a přinést zásadně menší objem jaderného odpadu – téma, které je v poslední době klíčové i pro Českou republiku.
Co je na thoriových reaktorech tak výjimečného?
Skoro každého při slově „jádro“ napadne Temelín, Dukovany a debaty o bezpečnosti. Nový čínský reaktor – využívající thorium a roztavené soli – však představuje generaci, která bezpečnost posouvá ještě dál. Thorium je v mnoha ohledech dostupnější a stabilnější než uran, a technologie roztavených solí zajišťuje, že například nehrozí únik radioaktivní páry jako u klasických reaktorů.
- Mnohem méně odpadu: Reaktor produkuje zlomkové množství dlouhodobě nebezpečných zbytků.
- Vysoká bezpečnost: Systém je navržený tak, že v případě nehody sám automaticky „vypne“.
- Snížené riziko zneužití: Z thoria je extrémně náročné vyrobit materiál pro jaderné zbraně.
Proč právě teď? A proč zrovna Čína?
Výzkum thoriových reaktorů není úplnou novinkou – sahá až do 70. let, kdy jej testovali vědci v Oak Ridge v USA. Tehdy ale zamířily investice jinam, dokud se před několika lety Evropané, Rusové a hlavně Číňané nerozhodli technologii znovu oživit. Právě Čína je teď světovým lídrem: potřebuje zajistit čistou energii bez uhlí, a navíc má know-how i finance na rychlý vývoj.
Čínské firmy, například CNNC či State Power Investment Corporation, už dnes dodávají špičkové technologie do celého světa. Spuštění testovacího reaktoru ve městě Wuwei, na okraji pouště Gobi, jim zajistí status globální jedničky v komercionalizaci thoriových reaktorů.
Reálný dopad na běžného člověka? Levnější a čistší elektřina
České domácnosti dobře znají otázky typu: Kolik zaplatím za elektřinu příští rok? Kde se skládkuje jaderný odpad? Právě technologie thoria by v budoucnu mohla přinést nižší ceny a při tom menší zátěž na životní prostředí.
- Delší životnost paliva a méně rizikového odpadu.
- Potenciál snížit závislost na dovozu uranu a plynu.
- Atraktivní možnost nejen pro velké státy, ale i menší ekonomiky typu Česka.
Kde je háček? Obavy z jádra zůstávají
Fukušima, Černobyl – tato jména rezonují i po desítkách let a v Česku mnohdy budí nedůvěru k jádru samotnému. Zatímco Němci jaderky vypínají, v naší zemi se stále staví na střízlivých argumentech i lepší regulaci bezpečnosti.
Hlavní posun je v tom, že thoriové reaktory díky své konstrukci prakticky vylučují opakování katastrofických scénářů z minulosti. Riziko roztavení aktivní zóny nebo úniku radioaktivity je teoreticky minimální – a to by mohlo přinést obrat veřejného mínění nejen v Asii, ale i ve střední Evropě.
Co sledujte dál?
- Spuštění testovacího provozu reaktoru ve Wuwei by mělo proběhnout v září 2025.
- Výsledky experimentálního provozu budou klíčové pro další jaderné investice v Evropě.
- Pokud se technologie osvědčí, brzy by se mohla objevit na trzích, kde dnes rozhodují ceny energií a tlak na ekologii – tedy i v Česku.
Sledujte vývoj. Pokud hledáte budoucnost bez vysokých uhlíkových emisí a chcete mít jistotu, že nový typ jádra je reálně bezpečný, právě teď se píše velmi důležitá kapitola energetiky.
[IMAGE2]
