Po dlouhých dvanácti letech provozu přichází pro český tokamak COMPASS důležitá chvíle – vědci z Akademie věd ČR připravují jeho vypnutí. Pro mnohé z nás, kdo sledují vývoj moderních energetických technologií, je to rozhodně milník, který stojí za pozornost. Otevře totiž cestu k novému projektu, jenž má šanci zapsat Českou republiku na světovou mapu pokročilých fúzních zařízení.
Tichý konec jedné éry: proč COMPASS předává štafetu?
Během své historie prošel český tokamak COMPASS více než 21 tisíci experimenty s plazmatem zahřátým na extrémní teploty. Vznikal v pražském Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, kde se od 2009 stal jedním z klíčových míst evropského výzkumu jaderné fúze. Zařízení pomohlo rozvíjet americké i evropské know-how v oblasti bezpečné a čisté energie. Je teď čas posunout se dál a uvolnit místo nové generaci.
Co čekat od nového tokamaku? Unikátní parametry a globální potenciál
Příští roky přinesou modernizaci v podobě projektu COMPASS Upgrade. Nový tokamak nabídne parametry a možnosti, které dosud žádné zařízení v Evropě nenabízelo. Vědeckým týmem bylo potvrzeno, že experimenty na COMPASS Upgrade přinesou odpovědi na zásadní otázky týkající se stavby budoucích fúzních elektráren – tedy zařízení na získávání energie téměř bez emisí uhlíku. Není tajemstvím, že budoucnost jaderné fúze řeší dnes týmy ve Francii, Číně, USA i dalších zemích, a český podíl v nich je respektovaný.
- Francie buduje mezinárodní tokamak ITER (očekávaný první experiment už v roce 2025),
- Čína a USA intenzivně investují do vlastních fúzních zařízení,
- Evropa se stává lídrem v oblasti výzkumu bezuhlíkové energie pro další dekády.
Vývoj v Praze je tedy přímo napojen na největší světové projekty – čeští odborníci přinášejí klíčové poznatky, bez kterých by ITER těžko dosáhl svých ambiciózních cílů: produkce více energie z horkého plazmatu, než do systému vložíme.
Pražský COMPASS: Jak Češi ovlivňují světovou vědu
Výzkum jaderné fúze není u nás žádnou novinkou – první experimenty začaly už ve 70. letech minulého století. S příchodem tokamaku COMPASS do areálu Akademie věd v Praze-Ládví v roce 2005 se ale výzkum posunul na novou úroveň. Od té doby se čeští fyzikové řadí mezi evropskou špičku. Jejich práce zásadně ovlivnila konstrukci tokamaku ITER ve Francii. Právě důkladná měření tepelných toků na klíčových součástech nebo analýza způsobů, jak udržet plazma stabilní, vznikala v laboratořích na severní periferii Prahy.
Co to znamená pro budoucnost české energetiky?
V posledních letech jsme svědky postupného útlumu uhlí a hledání cesty k zdrojům s minimálním dopadem na životní prostředí. Fúze nabízí možnost energetické nezávislosti, nízké emise a bezpečnost provozu. Když média spekulují, kdy se Praha dočká vlastní energetiky srovnatelné s jihofrancouzským tokamakem ITER, málokdo čekal, že to bude ve třetím desetiletí 21. století.
Vypnutí tokamaku v létě 2021 je tedy logickým uzavřením jedné výjimečné kapitoly a skvělou příležitostí navázat moderním vědeckým projektem, na který může být Česko právem hrdé. Ať už jste fanoušci vědy, pedagogové, nebo se jen zajímáte o budoucnost českého průmyslu – je teď čas sledovat, co přinese COMPASS Upgrade.
Poslední experiment na tokamaku COMPASS proběhne 20. srpna 2021.
