Mezinárodní vesmírná stanice má před sebou poslední dekádu. NASA už otevřeně říká, že po více než třiceti letech na oběžné dráze svou misi ISS zakončí v tzv. „kosmickém hřbitově“ v jižním Pacifiku. A tak se píše další kapitola v historii dobývání vesmíru – tentokrát už s hlavní rolí soukromých firem a nových kosmických velmocí.
Proč se s ISS loučíme právě teď?
ISS byla spuštěna v roce 1998 a tehdy se počítalo s „životností“ kolem patnácti let. Jenže stanice nejenže vydržela, ale stala se také symbolem mezinárodní spolupráce v dobývání vesmíru. V současnosti už má za sebou téměř 27 let provozu a nejpozději v roce 2035 skutečně doslouží – a to zejména kvůli stárnutí konstrukce a technickým omezením. Postupné připojování nových modulů bylo sice skvělé pro rozšíření možností výzkumu, zároveň ale znamenalo větší zátěž i pro samotnou stanici. Technici z NASA a ESA poslední roky monitorují stále častější drobné závady, se kterými pomáhají i evropské firmy jako Airbus Defence and Space.
Kam „odpočívá“ starý vesmírný hardware?
Možná vás překvapí, že vesmírné stanice nekončí v muzeích. Podle NASA zamíří ISS na dráhu, která ji navede do tzv. „Point Nemo“ – tajemného místa v jižním Pacifiku, kam už spadlo přes 250 obřích trosek včetně ruského Miru. V roce 2035 tak Česká republika nebude u toho, ale i tak půjde o událost, kterou budou sledovat i naši vědci, například z Astronomického ústavu AV ČR.
- 421 tun – takovou hmotnost dnes ISS má. Jen pro srovnání: to je zhruba 65 slonů.
- Trosky, které neshoří v atmosféře, bezpečně dopadnou do neobydlené části oceánu.
- V místě už dnes „odpočívají“ zbytky amerických i ruských kosmických lodí a satelitů.
Co bude po ISS? Chystá se kosmický boom na komerční bázi
Pokud vás mrzí konec ISS, dobrá zpráva je, že vesmírný výzkum rozhodně nekončí. Naopak, překvapivě rychle se do popředí dostávají soukromé firmy. Do roku 2030 se k ISS připojí vlastní moduly například od SpaceX Elona Muska nebo Blue Origin Jeffa Bezose a právě jejich technologie převezmou štafetu.
Jak to bude vypadat v praxi?
- NASA už nebude hlavním provozovatelem. Místo toho se stane „zákazníkem“ – služby si bude objednávat u komerčních partnerů.
- SpaceX, Blue Origin a další (například Sierra Space a Nanoracks) staví své orbitální „hotely“ pro vědce i průmyslové zákazníky.
- Výhledově mohou podobné služby nabídnout i evropské firmy – ve hře je například Thales Alenia Space, která má už dnes na orbitě několik svých modulů.
Nové hráče do vesmíru posílá i Čína nebo Rusko
Vedle Ameriky chystají expanzi do vesmíru další velmoci. Rusko v roce 2024 oficiálně oznámilo plány na vlastní orbitální stanici, která by mohla být pojmenována ROSS. Čína se svým projektem Tiangong už jeden modul provozuje a plánuje jeho výrazné rozšíření. Tiangong je dokonce přístupný dalším mezinárodním partnerům – nedávno v čínském kosmickém modulu pracovali i vědci z Evropy.
Co to znamená pro nás v Česku?
Ačkoliv samostatnou stanici nemáme, čeští odborníci i firmy v kosmickém průmyslu rozhodně nezahálejí. Společnost SAB Aerospace z Brna vyvíjí části pro evropské družice i experimenty, které míří na oběžnou dráhu. Děti po celé republice inspiruje projekt Expedice Mars a v roce 2025 rozjíždí česká ESA Business Incubation Centre nové programy pro start-upy v oblasti kosmických technologií. Takže o budoucnost evropského výzkumu i český přínos není třeba mít strach.
Co nás může překvapit?
Zajímavostí je, že i přes konec jedné éry není vyloučeno, že se ISS ještě před svým „odchodem“ stane testovacím polem pro technologie, které brzy ovlivní náš každodenní život – například rychlejší satelitní internet Starlink nebo roboti pro automatizovaný výzkum. ISS tak může mít poslední „slovo“ ve vesmíru ještě dřív, než definitivně skončí na kosmickém hřbitově.
Uvidíme, která z nových stanic přinese světu technologický „wau-moment“. Vesmír je větší, blíž a dostupnější než kdy dřív. O to všechno nás připravit nečeká, právě naopak.