V posledních letech se v Česku sází stromy rekordním tempem. Často se dokonce říká, že jsme v rámci EU premianty v umělé výsadbě lesů – výrazně předbíháme přirozenou obnovu. Jenže výsledek? Ročně mizí miliardy korun na výsadby lesů, které v podmínkách současné klimatické krize zkrátka nejsou odolné a živě v paměti zůstávají kalamity z minulých let.
Česká strategie: sázet, sázet, sázet
V posledních letech jsme svědky bezprecedentního tempa obnovy a výsadby lesů po celé zemi. Největší zásluhu má klimatická změna, sucho a kalamity spojené s kůrovcem – například v regionu Vysočina byly místní lesy zasaženy extrémně tvrdě.
Podle dat Českého statistického úřadu se jen v roce 2022 zalesnilo skoro 40 tisíc hektarů půdy, a to nejenom sázením sazenic, ale i výsevem. I když jde o mírný pokles oproti roku 2021, pořád ještě mluvíme o rekordních číslech.
Chybí rozmanitost stromů, lesy hynou
Odborníci z akademické sféry a lesnictví ale zvedají varovný prst: české lesy jsou jednostranné, sází se druhy, kterým se v konkrétních lokalitách často nedaří. Výsledkem jsou oslabené a málo odolné porosty, které rychle podléhají změnám klimatu a nemocím.
Typickým příkladem je smrk. Dlouhodobě obsazuje přes 30 % zalesňovaných ploch. Na některých místech k tomu má svůj důvod – do krajiny patří, jinde se ale sází hlavně z ekonomického hlediska. Smrk je rychle rostoucí a dobře se prodává, což je lákadlem třeba pro městské lesy v Praze, Brně či Ostravě.
Umělá výsadba vs. přirozená obnova: Česko je extrém
Miliardy korun, které stát i obce investují do zalesňování, často nepřinášejí kýžený výsledek. Podle dat z evropského reportu State of the European Forests (2020) probíhá v Česku 95 % obnovy lesa umělou výsadbou. To je obrovský rozdíl oproti průměru EU, kde umělá výsadba tvoří jen 29 % všech nových lesních porostů.
Jinými slovy: sázíme rychleji, ale ne nutně chytře. Tam, kde třeba v Rakousku, Německu nebo Skandinávii dávají prostor přirozené obnově, české lesnictví stále spoléhá na člověka a sazenice. Výsledkem jsou vyšší náklady při menších ekologických přínosech.
Jak z toho ven? Rady, které opravdu fungují
- Důvěřujte přírodní obnově. Lesy v Česku umí vyrůst i bez intenzivního zásahu člověka, pokud jim to prostředí dovolí.
- Zaměřte se na pestrost. Vysazujte druhově pestřejší směsi. Dub, buk, javor – nejen smrk a borovice!
- Přemýšlejte v dlouhodobém horizontu. Krátkodobý zisk nesmí být přednější před stabilitou a zdravím lesů pro budoucí generace.
- Podporujte regionální iniciativy. Spoustu zajímavých projektů najdete např. v Plzeňském či Jihomoravském kraji, často ve spolupráci s místními univerzitami.
Fakta, která se vyplatí znát
- V roce 2022 se zalesnilo přes 39 000 hektarů půdy v ČR.
- Smrk stále dominuje – 31 % nové výsadby tvoří právě on.
- Přes 90 % nových porostů vzniká díky člověku, nikoli přirozeným způsobem.
- Výsadba stromů nás každoročně stojí miliardy korun, efekt není adekvátní investici.
Závěr: Změna přístupu je klíčová
Pokud chceme, aby české lesy přežily další desetiletí a odolaly extrémům počasí, musíme změnit náš přístup. Myslete na rozmanitost, podporujte přirozené procesy a vybírejte druhy stromů podle místa, nikoli jen podle ekonomických tabulek. Jinak budou české miliardy pokračovat v cestě – ale ne správným směrem.
