Čeští zemědělci se v roce 2025 ocitli ve svízelné situaci. Výrobní náklady letí vzhůru, inflace neklesá a možnosti, jak rostoucé ceny promítnout do finálních produktů, jsou omezené. Podle prezidenta Agrární komory jde v tuto chvíli nejen o podnikání samotné, ale i o bezpečnost celého státu.
Potravinová soběstačnost na hraně?
Během posledních měsíců se ceny vstupů – od krmiv přes energie až po dopravu – zvýšily o desítky až stovky procent. Mnoho farem, například v Pardubickém kraji nebo na jihu Moravy, už není schopno tuto zátěž unést a zvažuje omezení či dokonce úplné uzavření provozu. To může mít přímý dopad na potravinovou soběstačnost České republiky, která už teď není ideální.
Pokles domácí výroby by znamenal zvýšenou závislost na dovozu, a to nejen masa, ale i základních surovin. Při současné geopolitické situaci a nestálosti světového trhu je to riziko, které nelze podcenit.
Omezené možnosti zdražování
Jak upozorňuje Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR: „Zemědělci mají primární odpovědnost zajistit dostatek kvalitních potravin za přijatelné ceny. Výrobu ale nemohou dotovat z vlastní kapsy do nekonečna. Státní intervence nebo systémová změna je proto stále aktuálnější téma.“
Problém je v tom, že zemědělci často nemají prostor zdražit natolik, aby pokryli všechny nové náklady. Výkupní ceny, například u prasat, zůstávají v podstatě stejné jako loni – kolem 25 Kč za kilogram živé váhy. Ve světle tak prudkého zdražení krmiv, energií a pohonných hmot je to téměř neudržitelné.
Reálné příklady z české praxe
Podívejme se na příklad společnosti PROAGRO Nymburk: do nedávna investovali do rozšíření chovu prasat, letos už však vážně uvažují o omezení produkce. Zdeněk Mlázovský, místopředseda jejich představenstva, popisuje situaci otevřeně – pokud se výkupní ceny brzy nezvednou, budou muset uzavírat jednotlivé farmy.
Růst nákladů v číslech: Kde to bolí nejvíc
- Krmivo: u prasat a drůbeže +20–25 % (díky drahému obilí a olejninám)
- Energie: růst až o 300 % u drůbeže, až o 100 % u skotu
- Pohonné hmoty: nárůst o 28–40 % dle typu výroby
- Mzdy: růst o 4–7 %, tlak způsobený inflací
- Doplňky jako AdBlue: až trojnásobné zvýšení u velkých provozů
V regionech, jako je Vysočina nebo jižní Čechy, agrární podniky dodávají na trh své produkty často přes lokální řetězce jako COOP nebo Rohlik.cz. I tyto malé a střední firmy cítí, že tlak na ceny může vést ke snížení rozmanitosti českých potravin na pultech.
Co můžete jako spotřebitel udělat?
- Dávejte přednost lokálním potravinám – například výrobkům s logem Klasa nebo Regionální potravina.
- Podporujte malé a střední dodavatele na regionálních trzích nebo přes e-shopy zaměřené na domácí produkci.
- Zajímejte se, odkud pochází maso, vejce či mléčné výrobky, které kupujete.
- Sledujte aktuální debaty a iniciativy na ochranu českého zemědělství.
Věděli jste, že…? Průměrná spotřeba vepřového masa v Česku je zhruba 43 kg na osobu ročně, ale domácí produkce pokrývá už jen asi 50 % spotřeby. Zbytek se dováží – převážně z Německa a Polska.
Závěr: Je čas jednat
Poslední měsíce ukázaly, jak křehký může být náš systém potravinové bezpečnosti. Pokud bude současný trend růstu nákladů pokračovat, mohou z trhu zmizet menší a střední farmy, což by mělo dopad nejen na rozmanitost potravin, ale také na zdravotní a ekonomickou stabilitu země.
Nastal proto čas promyslet, co každý z nás může změnit ve svém nakupování – a na co by se měla zaměřit státní podpora. České zemědělství má kořeny hluboko v naší tradici a bez něj bude naše země méně bezpečná i zdravá.