Cenové stropy na elektřinu a zemní plyn, které česká vláda v roce 2025 zavedla, hodnotí čeští ekologové jako rozumné opatření. Tvrdí však, že bez odstranění bariér v komunitní energetice a adresné podpory pro ohrožené domácnosti zůstává část problémů neřešených.
Co znamená cenové zastropování v praxi?
Na jaře 2025 stanovila vláda maximální cenu elektřiny na 6 Kč za kWh a u zemního plynu na 3 Kč za kWh. Podle organizací jako Greenpeace ČR či Hnutí DUHA toto opatření skutečně brání energetické chudobě v řadě domácností. Lidé si tak mohou udržet dostupnost základních služeb, aniž by se museli rozhodovat, zda zaplatí energie, nebo jiné nezbytnosti.
Cenový strop není všelék
Zastropování ale není zázračným řešením – pokud zůstaneme jen u něj, přehlížíme stovky tisíc lidí, kteří i tak na účty sotva dosáhnou. Takové domácnosti v Olomouci, Mostě nebo okolí Brna často nedosáhnou na státní pomoc, protože potřebná opatření stále chybí. Ekologové proto upozorňují: věnujte se konečně cílené podpoře těm nejzranitelnějším.
Komunitní energetika: Cesta z bludného kruhu drahých energií
Česko má obrovský potenciál v komunitní energetice – solární panely na střechách obcí, bytových domů či malých firem by mohly nabídnout levnou, sdílenou elektřinu. Brání tomu ale zbytečné bariéry v legislativě i praxi. Ve srovnání s Rakouskem nebo Německem zatím české zákony komplikují zakládání energetických družstev. Přitom právě tato inovace by pomohla snížit ceny energií, posílit nezávislost na dovozu a zrychlit přechod na lokální obnovitelné zdroje.
- Nižší účty: Sdílená elektřina z místních zdrojů šetří peníze domácnostem i obcím.
- Odolnost komunit: Menší závislost na vnějších dodavatelích zvyšuje bezpečnost a předvídatelnost nákladů.
- Podpora lokální ekonomiky: Investice do obnovitelných zdrojů zůstávají v regionu.
Kdo na opatření nedosáhne?
Mnoho domácností – třeba ve Zlínském či Ústeckém kraji – se ke skutečné energetické úspoře zatím nedostane. Problémem jsou vysoké vstupní náklady na zateplení domů nebo instalaci solárních panelů. Málokdo má úspory na předfinancování projektů, dotace jsou navíc podmíněné složitou administrativou. Přitom právě u těch nejchudších by investice do energetických úspor vrátily klid do rozpočtu i hlav.
„Strop na 6 Kč za kilowatthodinu elektřiny a 3 Kč za plyn je pro domácnosti významná úleva – ale jen pro některé. Potřebujeme rychlé a jednoduché zvýšení příspěvků na bydlení, adresné slevy a hlavně – odstranění bariér pro komunitní sdílení energie. Rodiny s nízkými příjmy často ani nemohou začít s úsporami, protože jim chybí peníze na start i poradenství,“ připomíná Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
Co může změnit česká vláda už letos?
- Zjednodušit legislativu pro komunitní energetiku – inspirovat se úspěšnými projekty v Rakousku nebo Praze-Řeporyjích.
- Zajistit snadnější přístup k dotacím pro nízkopříjmové rodiny – více informací, méně byrokracie.
- Posilovat energetické poradenství v regionech – třeba spoluprací s TUL Liberec nebo místními neziskovkami.
Praktický tip na závěr
Chtěli byste si ověřit možnosti sdílení solární energie ve vaší obci nebo domě? Obraťte se na regionální energetický poradenský bod – například Energetické centrum Praha nebo místní projekty Nová energie pro Moravu, kde vám poradí s dalšími kroky i aktuálními dotacemi.