Stalo se ti, že po ostříhání rostlin rajčata začala žloutnout nebo hned zhnila? To není náhoda. Pokud pořezáváš v nesprávný den, můžeš přivodit houbové choroby, spálit rostlinu i ztratit úrodu.
Číst dál teď má smysl, zvlášť když v Česku čelíme nárazovým dešťům a teplotním výkyvům — ty dny přichází rychle. V mé praxi jsem viděl, jak pár nesprávných řezů zničilo sezónu.
Proč to dělá takovou škodu
Všiml jsem si, že mnozí přehlížejí jednoduché pravidlo: řez je otevřená rána. Když je rostlina mokrá nebo oslabená, každá ranka je vstupní branou pro houby a bakterie.
Řez v špatný den je jako rozřezat ránu v dešti — voda a vlhko přinesou infekci a rány se nezacelí.

Kdy nikdy neřezat (konkrétní dny)
-
Po dešti a při vysoké vlhkosti
Listy a stopky jsou mokré, spory plísní se šíří. Řezy se neuschnou a infekce má volnou cestu.
-
Během veder a přímého poledního slunce
Světlo a horko po řezu způsobí spálení dužiny a tzv. sunscald. Rajčata pak nerostou rovnoměrně.
-
Při mrazových noci nebo riziku mrazu
Rána se nezotaví, rostlina šokuje a může ztratit větve i plody.
-
Když rostlina kvete nebo právě tvoří plody
Odstraňování větví v této fázi snižuje opylování a počet plodů — vysloveně si můžeš seknout do výnosu.
-
Když máš v okolí propuknutí choroby
Pokud sousedé nebo trh hlásí mšice, plíseň bramborovou (plíseň bramborová/late blight) apod., nic neřež — raději izoluj a dezinfikuj.
Co dělat místo toho — jednoduchý plán, který funguje
Mnozí zahrádkáři chodí do Hornbachu pro nůžky a hned začnou stříhat. V mé praxi to končí špatně. Místo impulzu dodrž tenhle postup:

- Počkej na suchý, bezvětrný den — ideálně ráno poté, co už není rosa.
- Připrav si dezinfekční prostředek: 70% líh nebo slabý roztok bělidla (1 díl bělidla : 9 dílů vody).
- Dezinfikujte nůžky před každým keřem, abyste nešířili choroby.
- Odstraňuj jen suché, nemocné nebo jasně přebytečné výhony — méně je více.
- Krátce po řezu zkontroluj listí a odstraň z půdy odumřelé části, aby se neudržovala vlhkost.
Praktický life hack: jak nařezat bezpečně krok za krokem
- Krok 1: Vyčkej 24–48 hodin bez deště; ideální je dopoledne po uschnutí rosy.
- Krok 2: Nůžky očisti lihem nebo teplou vodou s mýdlem.
- Krok 3: Řez prováděj pod úhlem 45° asi 1 cm nad zdravým listovým uzlem.
- Krok 4: Okamžitě odstraň odřezky z půdy a spál je nebo vyhoď do bioodpadu.
- Krok 5: Pokud máš známé ohnisko choroby, vyhnout se řezu — místo toho rostliny ošetři postřikem podle návodu v OBI nebo Hornbachu.
Další drobnosti, které mě překvapily
- Řez v silném větru? Rány se více suší a praskají — ideálně pracuj v klidu.
- Příliš mnoho řezu během zrání ovoce snižuje cukernatost plodů — méně listů = méně fotosyntézy.
- Levné nůžky z akce za 299 Kč mohou stačit, ale pokud pěstuješ často, investuj 500–1 000 Kč a ušetříš nervy i úrodu.
Mimochodem, v Česku často vidím lidi stříhat v sobotní odpoledne po trhu — to není dobrý nápad, protože víkendové přeháňky jsou časté. Raději si vyber suchý pracovní den mezi dešti.
Na co si dát pozor při nákupu a péči (lokální tipy)
- V Hornbachu, OBI nebo Bauhausu najdeš kvalitní nůžky i dezinfekci; sleduj regály s nápisy „zahrada“.
- Na farmářských trzích v Praze nebo Brně se často dozvíš, kdy sousedi řežou — komunikace pomáhá předejít šíření chorob.
- Ušetři za chemii: prevence (správný termín řezu, větrání, odstranění odumřelých listů) často nahradí drahé postřiky.
V závěru: řež s rozumem, ne se zápalem. Drobná odkladná disciplína může zachránit košík rajčat i nervy po celé léto.
Jaký nejhorší den jsi si vybral pro řez ty a co se stalo s tvými rajčaty? Napiš do komentářů — ostatní se z tvé chyby můžou poučit.
