Všichni máme v rodině někoho, kdo v kuchyni sbírá kuchyňské zbytky „na zahrádku“. Moje babička to dělá už padesát let a má spoustu fíglů — ale ne všechny jsou bezpečné nebo efektivní. Připravte se na mix lidové moudrosti, vědy a pár peprných připomínek, které by babička možná nepřijala s nadšením.
Co funguje (a proč) — krátce a bez omáčky
Skutečné kompostování není magie: jde o rozklad organické hmoty pomocí mikroorganismů. Když to děláte správně, teplota v kompostu může vystoupit na 60–70 °C a zničit většinu semínek plevelů a patogenů. To je ten „wow“ fakt — domácí kompost může být bezpečnější než hromádka ve stínu, kterou nikdy neobracíte.
- Střídání „zeleného“ (zbytky zeleniny, kávová sedlina) a „hnědého“ (suché listí, sláma) — ideálně 2:1 podle objemu.
- Vlhkost jako vymačkaná houba — ne přemokřená, ne suchá.
- Pravidelné obracení pro přísun kyslíku (alespoň jednou za 1–2 týdny).
Co babička dělá — a proč to nezkopírovat
Moje babička miluje jednoduchá řešení: házet do hromady vše, co zbyde z kuchyně, včetně masa, sádla a všeho kořeněného. Chápu to — rozhodně to šetří čas. Ale to má několik rizik.
- Maso a mléčné výrobky lákají potkany a mouchy, rozkládají se anaerobně a zapáchají.
- Olej a mastnota z pánve se rozkládají velmi pomalu a zhoršují provzdušnění kompostu.
- Pokud babička přidává nemocné rostliny (mšice, plíseň), šíříte patogeny dál.
Konkrétní věci, které NEPŘIDÁVEJTE
Opakování je matka moudrosti — a sousedovy stížnosti. Vyhněte se těmto položkám.
- Syrové maso a kosti
- Mléčné výrobky a zbytky sýra
- Pokojové rostliny se známými nemocemi
- Výkaly psů a koček (obsahují parazity nebezpečné pro lidi)
- Velké množství citrusů nebo cibule — zhorší fermentaci
Co ano — jednoduché domácí „hnojivo“ z kuchyně
Nebudeme se zbavovat všech dobrých babiččin nápadů — některé se jen musí upravit.
- Výluh z banánových slupek: nařezané slupky necháte 48 hodin v nádobě s vodou, potom rozředíte 1:10 a zaléváte pokojové rostliny — rychlý zdroj draslíku.
- Rozdrcené skořápky od vajec: zdroj vápníku, ale pomalu působí — nejlépe kompostovat nebo rozdrtit na prach.
- Kávová sedlina: v rozumném množství jako „zelené“ hnojení nebo do zahradní půdy pro acidofilní rostliny.
- Kompostový čaj: krátká macerace hotového kompostu v kbelíku s provzdušněním — dávejte pozor na hygienu a vždy ředěný 1:10 pro zeleninu.
Praktický plán pro začátečníky
Návod, který by schválila i babička — jednoduchý a funkční.
- Pořiďte kompostér (místní obec často nabízí dotace; v Praze a Brně jsou kampaně na snížení bioodpadu).
- Začínejte vrstvami: 10 cm „hnědého“, 5 cm „zeleného“.
- Míchejte a udržujte vlhkost — test „houba“. Obracejte každé 1–2 týdny.
- Po 3–6 měsících je kompost zralý — prolisujte, prosijte a použijte na záhon nebo v květináči.
Závěr — moudrost s rozumem
Babiččiny triky jsou k nezaplacení, ale nepotřebujete vše bez rozmyslu kopírovat. Kombinujte tradici s jednoduchými pravidly hygieny a rovnováhy a získáte kvalitní, bezpečné hnojivo z vlastní kuchyně. Pokud máte lokální zkušenost — třeba jak to dělají na trhu na Náplavce nebo v zahradnickém centru v Havlíčkově Brodě — podělte se v komentářích. Rád se dozvím, co funguje ve vaší zahradě.
