V roce 2025 zažívá Evropa další vlnu diskuzí o tom, jak dekarbonizovat průmysl a dopravu. Vodík, dříve prezentovaný jako klíč k zelené transformaci, se opět ocitá v centru pozornosti. Nejnovější zpráva Evropského účetního dvora (EÚD) ale přináší varování – plány Evropské komise jsou podle auditorů přehnaně optimistické a do značné míry odtržené od praxe. Co to znamená pro nás v České republice a jaké jsou reálné vyhlídky na vodíkovou budoucnost?
Ambice versus realita: Co říká kontrolní zpráva
Evropská unie si vytkla, že do roku 2030 bude vyrábět 10 milionů tun obnovitelného vodíku, který má postupně nahradit zemní plyn a další fosilní paliva ve výrobě i v dopravě. Zní to hezky, ale jak upozorňuje EÚD, jde spíš o politické přání než o strategii podloženou reálnými možnostmi.
- Technologické překážky: Výroba, skladování a přeprava vodíku není technicky ani ekonomicky jednoduchá. Český průmysl zkušenosti s vodíkem teprve sbírá.
- Investiční výzvy: Jen v období 2021–2027 se odhaduje potřeba investic kolem 18,8 miliardy eur. Jenže peníze jsou rozdělené do různých projektů a programů, což situaci komplikuje.
- Nerovnoměrný přístup členů EU: Každý stát má jiné ambice a možnosti – Česká republika je v přípravě na vodíkovou éru spíš konzervativní.
Problémy, na které (zatím) nemáme odpověď
EÚD v analýze upozorňuje, že:
- Chybí koordinace mezi evropskými fondy a programy. To brzdí smysluplný rozvoj vodíkové infrastruktury napříč Evropou.
- Není jasné, zda se podaří efektivně propojit země s velkým výrobním potenciálem (například Španělsko) a ty, kde je poptávka po vodíku největší (například Německo nebo Česká republika).
- Dotace a pobídky zatím nejsou nastaveny tak, aby se rozvoj rozjel v praxi. Více než zelené PR potřebujeme strategický, ekonomicky promyšlený plán.
Co na to Češi? Příležitost, ale za jakých podmínek
V Česku zatím není vodík v průmyslovém měřítku běžnou realitou. První pilotní projekty sice vznikají – například v Moravskoslezském kraji nebo kolem Plzně, ale ke skokovému rozšíření máme ještě daleko. Čeští experti i průmyslníci často upozorňují na nutnost realističtějšího plánování a smysluplného propojení státních investic, hospodářských prioritet a skutečných potřeb ekonomiky.
Jak dál? Praktické kroky a doporučení z kontrolní zprávy
Podle auditorů by měla Evropská komise, a stejně tak členské státy, včetně Česka, upravit svoje vodíkové plány na základě reálných možností. Doporučují například:
- Vyjasnit, které průmyslové sektory mají smysl v Evropě skutečně podporovat a jaké pobídky pro ně nastavit.
- Přehodnotit tempo investic do vodíkové infrastruktury a více koordinovat evropské financování.
- Nebát se pragmatičtějšího přístupu – tedy zaměřit se tam, kde má rozvoj vodíku opravdu efekt a není motivován jen politickými sliby.
Zajímavost na závěr: Kde je vodík v Česku už dnes
Možná vás překvapí, že státní dopravce RegioJet již testuje první vodíkové vlaky na kratších lokálních tratích. Také České dráhy plánují pilotní linky v Ústeckém kraji. I když je to zatím spíš ukázka možností než skok do masového provozu, potvrzuje to, že české prostředí zůstává otevřené inovacím, i když s nohama pevně na zemi.
Vodík tak zůstává technologickou nadějí i výzvou. O reálné využití a masové nasazení rozhodnou v dalších letech hlavně strategie, ekonomické podmínky a nápaditost lidí, kteří ze “zelených plánů” chtějí udělat skutečnost.
