Jak dlouho ještě zvládne česká krajina čelit stále častějším suchým obdobím? Nový výzkum z Kalifornské univerzity v Riverside přináší skutečnou naději: vědci odhalili konkrétní geny odpovědné za to, jak se rostliny brání vyschnutí. Díky tomu by v budoucnu mohly být pěstované plodiny mnohem lépe připravené na rozmary počasí, které v poslední dekádě trápí nejen Jižní Moravu.
Proč je sucho tak zásadní problém?
Stačí se podívat na poslední roky – výkyvy počasí, extrémní vedra, nedostatek deště. Zemědělci, menší farmáři i milovníci vlastní zahrádky to moc dobře znají. Sucho znamená nízkou úrodu, vyšší ceny potravin a spoustu práce navíc. Řešení proto hledají nejen agronomové z Brna, ale také špičkové týmy vědců z celého světa.
Objev: Klíčové geny v kořenech plodin
Američtí výzkumníci se zaměřili na to, co mají skutečně silné rostliny společného. Pomocí molekulární analýzy prozkoumali genová data z různých typů buněk v kořenech rajčat – porovnávali vždy rostliny pěstované venku na poli a v kontrolovaných podmínkách skleníku.
Z výsledků vznikl unikátní molekulární atlas, který odhaluje: některé geny dokáží výrazně zlepšit to, jak rostlina v koření hospodaří s vodou a jak reaguje na stres způsobený suchem. Vědci tak mají konkrétní „návod“, kde zasáhnout, když chcete vylepšit odolnost plodin.
Testovali tři typy rostlin – ale příslib pro všechny plodiny
- Huseníček rolní (modelová rostlina vědeckého výzkumu)
- Rajče
- Rýže
Právě u těchto plodin se zatím podařilo potvrdit, že je možné upravit jejich geny pro lepší zadržování vody v obdobích sucha. Vědci ale tvrdí, že objev není omezen jen na tyto tři druhy – přenositelnost by měla být široká, což by v budoucnu mohlo znamenat lepší úrodu třeba i českého obilí, kukuřice nebo slunečnice.
„Rajčata a rýže od sebe dělí více než 125 milionů let evoluce, přesto jsme zjistili podobnosti v genech, které rozhodují o odolnosti ke stresu. Je velmi pravděpodobné, že tento princip najdeme i u dalších plodin,“ zdůrazňuje prof. Julia Bailey-Serres z Riverside.
Co to znamená pro české zemědělství (a vaši zahrádku)?
Díky přesnějšímu pochopení fungování rostlin by mohly v příštích letech vzniknout nové odrůdy, které budou lépe zvládat nejen horká léta, ale i dlouhá sucha bez deště. To má význam pro velké farmy i komunitní zahrady ve Vinohradech nebo Libni.
Do vývoje se mohou brzy zapojit i evropské výzkumné týmy – třeba Centrum pro výzkum genetiky rostlin v Olomouci nebo Ústav experimentální botaniky AV ČR. Česká krajina se tak může stát modelem pro ekologicky odolnější zemědělství 21. století.
Praktický tip na závěr
- Všímejte si odrůd, které jsou označené jako „odolné proti suchu“ – speciálně vyšlechtěné hybridy začínají být dostupné i v českých zahradnictvích.
- Naučte se správně mulčovat – kořeny udrží více vláhy i u běžných odrůd.
- Sledujte inovace v oblasti automatické závlahy a senzorů půdní vlhkosti: moderní technologie nejsou jen pro velké farmy, stále častěji je využívají i menší pěstitelé.
Jedna zajímavost na konec
Věděli jste, že rajčata patří mezi plodiny, které se nejrychleji adaptují na nové klimatické podmínky? Právě díky pečlivému výzkumu jako je tento nás možná již za pár let čekají rajčata i papriky, které si s horkým a suchým létem poradí daleko lépe než dnes.