Provozujete v Braniborsku fotovoltaickou elektrárnu s výkonem přes 1 MW? Připravte se na nový poplatek, který od ledna 2025 ovlivní nejen váš rozpočet, ale i energetickou mapu regionu. Nová daň, která se stává realitou, vzbuzuje mezi odborníky i majiteli elektráren živé diskuse.
Kolik budete nově platit a proč?
Braniborské solární parky čekají dodatečné náklady: každý megawatt instalovaného výkonu bude zpoplatněn částkou 2000 eur ročně. Tato daň cílí výhradně na velké instalace – menší domácí střešní projekty se tak bát nemusí.
- Od kdy platí: od 1. ledna 2025
- Koho se týká: fotovoltaické elektrárny nad 1 MW
- Kolik to je: 2 000 eur za každý instalovaný megawatt za rok
Kam peníze poputují?
Jednoduše řečeno, přímý výnos z nové daně pomůže obcím, kde se fotovoltaické elektrárny nacházejí. Peníze budou použity například na obnovu krajiny, opravy silnic, podporu místních komunitních projektů či vytváření nových energetických družstev. Právě tento komunitní princip je častým motivem i v českých městech – stačí se podívat na příklady z Pardubic nebo Brna.
Kritika z řad odborníků i investorů
Cílem nové legislativy je sice podpořit regiony, ale ne všichni tleskají. Jan Hinrich Glahr z berlínského spolku pro obnovitelné zdroje varuje: „Nová daň ztíží provozování některých projektů a ohrozí konkurenceschopnost Braniborska na poli zelené energie.“
Jeho slova potvrzuje i realita na trhu – vyšší náklady znamenají dražší elektřinu nejen pro podniky, ale i domácnosti. A pokud se přidá zamýšlené zvýšení státní daně na větrné elektrárny, hrozí, že se investoři přesunou jinam – například do Saska nebo sousedního Polska, kde jsou podmínky příznivější.
Další nejistoty: legislativní džungle a rizika pro rozvoj
Zmatky panují i kolem návrhu, který by mohl vedle nové regionální daně platit souběžně i daň federální. To by zvedlo celkové náklady na projekty a zkomplikovalo plánování nejen velkých investic, ale i projektů obecních.
Co z toho plyne pro budoucnost obnovitelných zdrojů?
V době, kdy evropské státy včetně Česka masivně investují do bezemisní energetiky, Braniborsko volí složitější cestu. Zatím není jasné, zda výsledkem bude větší příliv prostředků do rozvoje regionu, nebo spíše odliv inovací do sousedních spolkových zemí. Všichni budou bedlivě sledovat, jaký dopad budou mít nové daně na realitu investic – a jestli se tento model začne objevovat i v dalších oblastech, včetně Česka.
Tip pro Čechy: Inspirace nebo varování?
Braniborská cesta může být inspirací i strašákem pro české města a obce. Přímé přerozdělování zisků do místních projektů by mohlo fungovat i v krajích jako Jihočeský nebo Vysočina, kde zájem o komunitní projekty roste. Klíčové ale je nastavit pravidla tak, aby motivovaly ke skutečným investicím, ne pouze k inkasu daní.
Podobná diskuse se v roce 2025 rozjíždí i v Praze a Brně – otázkou zůstává, zda se Česko poučí z německých zkušeností, nebo zopakuje stejnou chybu.
