Ukrajinští vědci a studenti dostávají šanci: Český zemědělský výzkum otevírá dveře talentům

Spread the love

Šest milionů korun – právě tolik dnes Ministerstvo zemědělství České republiky uvolňuje na podporu ukrajinských vědců a studentů, kteří našli bezpečí v naší zemi. Výzkumné instituce i vysoké školy se tak mohou těšit na nové kolegy, kteří s sebou přinášejí zkušenosti a čerstvé nápady do oblasti agronomie a potravinářství. Proč to má smysl, jak peníze využít a kde tuhle příležitost skutečně uchopit?

Nový impuls pro české laboratoře i pole

Napětí na východě Evropy sice proměnilo životy tisícům lidí, ale také ukázalo, jak široký dopad může mít solidarita. Mnozí ukrajinští vědci a studenti už dříve spolupracovali s českými kolegy – nejen v projektech z Akademie věd ČR, ale dokonce i na technických univerzitách v Brně nebo Olomouci. Díky novému příspěvku je teď možné jejich potenciál využít naplno.

Kolik a komu: Jak to funguje v praxi?

  • O finanční podporu mohou žádat všechny instituce, které už mají uzavřenou smlouvu s Ministerstvem zemědělství v rámci programu Země.
  • Na jednotlivý výzkumný projekt je strop 300 000 Kč.
  • Peníze může instituce použít výhradně na mzdy ukrajinských vědců a studentů.

Ministerstvo zároveň čerpá prostředky ze zbylých financí z minulých výzkumných kol. Smyslem je nejen umožnit novým odborníkům začlenit se do výzkumných týmů v Česku, ale také posílit domácí vědeckou základnu v oborech, kde ČR dlouhodobě udává směr – například v oblasti udržitelného zemědělství, detekce falšování potravin nebo ekologických inovací v zemědělské technice.

Praktické rady pro instituce: Jak využít šanci naplno?

  1. Hledejte specialisty: Zajímavé odborníky můžete najít nejen přes univerzity, ale i díky sítím, jako je ČZU v Praze nebo společnosti typu Zemědělský svaz ČR.
  2. Zaměřte se na inovace: Zapojení zahraničních kolegů může posunout váš tým v oblastech, které nejsou v ČR ještě dostatečně rozpracované. Například metody precizního zemědělství, vertikální farmy či kontrola autenticit potravin.
  3. Nabídněte dlouhodobou perspektivu: Mnozí ukrajinští odborníci hledají skutečnou jistotu pro sebe a své rodiny. Pokud jim dáte prostor pro další rozvoj (třeba zapojením do doktorských studií), budou motivovaní zůstat a investovat svůj talent právě v Česku.

Co přinese tato investice českému zemědělství?

Mluvíme o konkrétních efektech – větší flexibilita týmů, rychlejší vývoj nových metod (od biologické ochrany plodin po detekci falšovaného medu, což je v ČR aktuální téma třeba na farmářských trzích v Praze nebo Olomouci) i otevřenější přístup ke světovým trendům v agronomii a potravinářství.
V roce 2025 už nejde jen o „pomoc v nouzi“. Jde o to, že se český výzkum stává opravdu mezinárodním – a my z toho můžeme dlouhodobě těžit.

Věděli jste, že…?

  • Program umožnil v minulosti rozpoznat falšovaná semena máku i podíl cukrů ve včelím medu – což je právě pro místní producenty zásadní.
  • Univerzity v Praze, Brně a Olomouci už mají s ukrajinskými vědci pozitivní zkušenosti a plánují spolupráci dál rozvíjet.

Z pohledu nás, kdo žijeme a pracujeme se zemědělským výzkumem v Česku, je to šance, kterou nedává smysl pustit. Přidaná hodnota nespočívá jen v samotné odbornosti, ale hlavně v tom, že si můžeme vyměnit zkušenosti napříč Evropou a získat nadhled, který v roce 2025 znamená náskok.