Turówský důl opět poutá pozornost. Přestože získal pozitivní rozhodnutí v rámci procesu EIA od místních polských úřadů, ekologové ze střední Evropy v roce 2025 nehodlají složit zbraně. Připravují žalobu a znovu otevírají diskuzi o skutečných dopadech těžby na česko-polské pohraničí.
Proč je Turów dlouhodobě kontroverzní?
Pokud jste někdy jeli vlakem po trati Liberec–Hrádek nad Nisou, možná jste zahlédli siluetu elektrárny Turów na obzoru. Tento důl a elektrárna v polském pohraničí patří státnímu gigantu PGE a už léta vyvolávají spory mezi Čechy, Poláky i Němci.
- Má zásadní dopad na zásoby vody v celém trojmezí.
- Obyvatelé Frýdlantského výběžku hlásí pokles hladiny podzemní vody.
- Obavy mají i farmáři z Bogatyně nebo města Žitava.
Co znamená čerstvé rozhodnutí EIA?
EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí, je klíčovým krokem pro povolení rozsahu těžby. V roce 2025 udělili polští úředníci Turówu další zelenou. Rozhodnutí padlo i přesto, že podle Greenpeace přišlo jen z Česka kolem 5 000 připomínek proti prodloužení těžby a negativní postoj vyjádřila i česká vláda.
EIA schvaluje další těžbu, zároveň jsou ale do podmínek zahrnuty nové povinnosti. Týkají se monitoringu vlivu na vodní zdroje, kompenzací a případných technických opatření. Zkušenost lidí z regionu ale ukazuje, že realita se občas od papíru liší.
Ekologové podávají žalobu a argumentují vodou
Česká část Greenpeace, v jejímž čele stojí Nikol Krejčová, připravuje právní kroky. Ve svém vyjádření upozorňuje:
„Polské úřady opět rozhodly, že vliv dolu Turów na životní prostředí není tak velký, aby těžba nemohla pokračovat. Důl však způsobuje nenahraditelné škody, ať už jde o ztrátu vody, škody pro zdraví, nebo dopady na život v regionu. Kompenzace v podobě miliardy korun od Polska, z níž měly vzniknout nové vodovody, nestačí na řešení problému a zadržování vody podzemní stěnou podle měření ani dnes nefunguje.“
Je pravda, že nedostatek vody je dlouhodobé téma i v krajích jako je Liberecko nebo Žitavsko. Zároveň místní opakovaně upozorňují, že ztráty vody ohrožují nejen jejich studně, ale i zemědělství a místní podnikání.
Jedna dohoda nestačí: Co dál pro česko-polské pohraničí?
Uzavření česko-polské dohody v roce 2022 mělo být úlevou, která přinese jasná pravidla těžbě a posílí ochranu vody. Podle ekologů a mnoha obyvatel Frýdlantska se ale problémy nenasměřovaly k opravdovému řešení.
- Kritika směřuje ke kompenzacím, které často ani zdaleka nepokryly ztráty.
- Regionální monitoring prokazuje další pokles vody v okolí.
- Panuje nejistota ohledně budoucnosti – jak dlouho bude těžba v Turówě pokračovat a jak se plánuje přechod regionu na nové zdroje energie.
Proč by vás to mělo zajímat?
Ačkoliv se může zdát, že jde jen o spor „za kopcem“, dopady těžby v Turówě se mohou dotknout ceny vody, zemědělství nebo rekreace v celém severu Čech. Pokud vás zajímají environmentální témata, zkoušeli jste si v posledních letech najít nový pozemek na Liberecku nebo jste řešili kvalitu vody na chalupě, možná víte, že tento příběh má širší dopady.
Co bude dál? Praktické rady pro místní i ostatní
- Sledujte veřejné projednání a připomínky k dalším rozhodnutím na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR a Libereckého kraje.
- Pokud žijete v oblasti s rizikem úbytku vody, kontaktujte místní samosprávu – měli by mít připravený krizový plán pro zásobování pitnou vodou.
- Pro větší informovanost doporučuji sledovat regionální portály jako Liberecka Drbna nebo Český rozhlas Sever, kde se aktuálně informuje o stavu vody a veřejných debatách.
V roce 2025 je Turów stále symbolem sporů o klima, vodu a budoucnost regionů. Možná je ten správný čas znovu se ptát: Jaký rozvoj chceme vidět v našem pohraničí?