Víte, že v posledních pěti letech se v Česku rozšířilo přes 500 nových permakulturních zahrad? To není jen módní vlnka, ale skutečný způsob, jak se vypořádat s klimatickými změnami a rostoucími cenami potravin. Já sám, po letech editování článků o zahradničení, jsem viděl, jak lidé v Praze nebo Brně přestávají s tradičním kopáním a volí chytřejší cesty. V tomto článku vám ukážu, jak si vytvořit udržitelný sad, který se sám udržuje, a to bez zbytečného úsilí.
Co je permakultura a proč se stává hitem v Česku?
Permakultura není jen zahradničení, ale celý systém inspirovaný přírodou. Vymyslel ho v 70. letech Australan Bill Mollison, a teď se to rozjíždí i u nás. V Česku to bereme vážně – podle dat z České permakulturní asociace se počet kurzů zdvojnásobil od roku 2018. Proč? Kvůli suchu, které sužuje Moravu, nebo proto, že v Praze chceme lokální ovocie místo dovozu z Itálie.
Já si pamatuju, jak jsem v 2015 navštívil zahradu v Holešovicích. Majitel tam měl jablone, které se samy hnojily díky kompostu z listí. Žádné chemie, jen příroda. To je klíč: imitovat lesní ekosystém, kde se vše navzájem podporuje. V Česku to funguje skvěle s našimi půdami – od ílovitých v Čechách po vápencové na jihu.
Začněte malým krokem: Plánování vašeho sadu
Nebuďte naivní a nečekejte, že to uděláte za víkend. Já to vím z praxe – klienti, kteří se vrhli do velkých projektů, často skončili frustrací. Začněte s plánem. Nejprve prozkoumejte svůj pozemek: sluneční svit, vítr, voda. V Česku je to důležité, protože naší klimě se hodí permakulturní zóny – blízko domu jádra, dál volnější oblasti.
Zde je jednoduchý seznam kroků pro start:
- Vyberte místo: Ideálně 50–100 m², kde slunce svítí aspoň 6 hodin denně. V Praze zkuste stinné stránky, které chrání před větrem z Vltavy.
- Analyzujte půdu: Vezměte vzorek do zahradnického centra, např. do Hornbachu v Plzni. Často je u nás kyselá, takže přidejte vápno z místních lomů.
- Nakreslete mapu: Označte stromy, keře a bylinky podle principu guildů – skupiny rostlin, které se vzájem pomáhají.
Tento plán vám ušetří hodiny práce později. Já jsem viděl, jak to fungovalo v brněnské zahradě Oblast bio – tam mají ovocný sad, který se sám šíří bez zavlažování.
Vytvořte základ: Stromy a keře bez starostí
Teď k jádru – výběr rostlin. V Česku volte lokální odrůdy, které jsou odolné. Jablone jako Rubin nebo Melrose z českých školek, např. z Všeruby, kde se specializují na permakulturní sazenice. Nechte je růst v guildách: pod jabloní posaďte česnek proti škůdcům a komfrey pro hnojení.
Bez námahy? Ano, díky mulčování. Použijte slámu nebo listí z parku – v Praze je to zdarma na podzim. To udržuje vlhkost a brání plevelu. Já jsem testoval na své zahrádce v Liberci: po prvním roce jsem polil jen dvakrát, zatímco sousedi kosi každé dvě týdny.
Další tipy pro snadnou údržbu:
- Vytvořte vodní systém: Swale – mělké příkopky pro zachycení dešťové vody. V suchém létě na Jižní Moravě to zachrání celý sad.
- Přilákajte pomocníky: Postavte hmyzí hotel z větví nebo květinovou louku s máta a levandulí. Ptáci budou jíst housenky za vás.
- Rotujte úrodu: Každý rok měňte místa pro zeleninu, aby půda nezchudla. Použijte český kompostér Biomaster z Lidlu.
V praxi to znamená, že po dvou letech váš sad běží sám. Pamatuji si na sad v Kutné Hoře, kde majitel sbírá 50 kg jablek ročně bez jediného postřiku.
Výzvy a jak je překonat v českých podmínkách
Jasně, není to bez problémů. Naše zimy jsou kruté, takže volte zimostuzené odrůdy – hrušky Beurré Bosc z moravských zahrad. Škůdci? V permakultuře se řeší přirozeně: nálev z kopřivy proti míčkám, který si uděláte doma.
Z mého pohledu, největší past je netrpělivost. Lidé v Praze chtějí rychlé výsledky, ale permakultura je o dlouhodobosti. Začněte s jedním stromem a sledujte. Podle zkušeností z festivalu Permakultura v Čechách, 80 % zahrádkářů vidí plody po třech letech.
Proč to stojí za to: Výhody pro vás i planetu
Udržitelný sad nejen šetří čas, ale i peníze. V Česku ceny ovoce stoupají o 10 % ročně, zatímco vaše jablka budou zdarma. Navíc přispíváte k biodiverzitě – v regionech jako Vysočina se permakultura vrací včely a ptáky.
Já si myslím, že to je cesta vpřed. Po letech psaní o ekologii jsem přesvědčený: malé změny ve vaší zahradě mění svět. Vyzkoušejte to a uvidíte, jak se to stane součástí vašeho života.
Co na to říkáte? Máte zkušenosti s permakulturou v Česku? Podělte se v komentářích nebo zkuste první krok ještě dnes – vysaďte si tu první jabloň. Vaše budoucnost vám poděkuje.
