Žloutnou vám listy rajčat a plody zůstávají malé? Viděl jste souseda, jak postřikuje keře „solí“ — a přemýšlel jste proč? Přečtěte si to hned teď, protože stejná chyba může zničit vaši úrodu, nebo naopak ji zachránit.
Co tím vlastně myslí „sůl“?
Nejde o kuchyňskou sůl (NaCl). Zemědělci většinou mluví o Epsomské soli — síran hořečnatý (MgSO4), tedy zdroji hořčíku a síry. V praxi jsem si všiml, že lidé si to pletou a připraví si salinový roztok, který rostlinám uškodí.
Proč to dělají každý týden
Krátká odpověď: listový postřik dodá listům hořčík rychleji než do půdy.
- Rychlé doplnění hořčíku: při nedostatku se objevuje mezižilní žloutnutí — foliar feed funguje během dní.
- Síra v Epsomce zlepšuje metabolismus listů a může podpořit tvorbu chlorofylu.
- V sklenících (např. v jižní Moravě) je rychlý zásah nezbytný při intenzivním pěstování.
- Postřik obchází problém s pomalým uvolňováním živin v těžších půdách nebo po vápnění.
- Někdy jde i o „preventivní“ aplikaci při rychlém růstu a velké sklizni — aby plody nepraskaly.
Ale je tu háček
Pokud nasype vy na listy kuchyňskou sůl, půda se zasolí a rostliny hynou. Pamatujte: NaCl je pro rajčata jedovatá při aplikaci na listy i do půdy. Epsomská sůl je jiná chemie.
Jak to funguje v českých podmínkách
Na spoustě zahrad v ČR — zvlášť po hlubším vápnění nebo na písčitých půdách — hořčík vymývá déšť. V praxi jsem viděl, že menší zahradníci i farmáři v okolí Brna nebo Jihlavska aplikují Epsom každý týden během intenzivního růstu.
- Epsom koupíte v Hornbachu, Bauhausu, nebo ve specializovaném zahradnictví; balení stojí obvykle kolem stovky korun.
- Skleníky často kombinují listovou dávku s kapkovou zálivkou pro stabilnější výsledek.
- Po dešti se aplikace opakuje, protože výplach minerálů je rychlý.
Praktický life hack — bezpečný foliární postřik krok za krokem
V praxi to používám takto — zkoušejte nejdřív na pár rostlin.
- Co potřebujete: Epsomská sůl, rozprašovač, voda, rukavice.
- Míchání: 1 čajová lžička (≈4 g) Epsomské soli na 1 l vody. (Pro větší plochu použijte 4 g/l.)
- Test: Nastříkejte malý svitek listu, počkejte 48 hodin — sledujte spálení nebo ozdravění.
- Aplikace: stříkejte brzy ráno nebo večer mimo přímé slunce, rovnoměrně na horní i spodní stranu listů.
- Frekvence: při akutní potřebě týdně až 2× týdně po 2–4 týdny; jinak každé 2–3 týdny během vegetace.
- Stop: po 4–6 aplikacích udělejte pauzu a zkontrolujte půdní test.
Tipy, které jsem vyzkoušel
- Neaplikovat při dešti — roztok se spláchne a ztrácí efekt.
- Nekombinovat s postřiky, které obsahují vápník bez ověření kompatibility.
- Pokud pěstujete bio, pořiďte si certifikovanou Epsom, některé směsi obsahují aditiva.
Alternativy a varování
Pokud nechcete stříkat, existují jiné cesty:
- Dolomitické vápno — dodá Mg do půdy, ale účinek nastupuje pomaleji.
- Kompost a listovka — dlouhodobě stabilizují živiny.
- Komplexní hnojiva s hořčíkem — pro intenzivní provoz na polích.
Varování: nepřehánějte to. Přeaplikování může narušit rovnováhu půdních mikroorganismů nebo vést k chloridovému stresu, pokud omylem použijete nesprávný typ soli.
Závěr
Viděl jsem zahrady, kde Epsomská sůl během pár týdnů oživila vybledlé listy a zlepšila úrodu. Ale taky zahrady zničené, když někdo použil kuchyňskou sůl nebo přehnal dávky. Právě ten detail — co přesně používáte — rozhoduje o úspěchu nebo katastrofě.
A co vy? Zkoušeli jste na rajčatech Epsomskou sůl, nebo máte příběh o sousedově „solení“? Napište do komentářů — vaše zkušenost může zachránit něčí sezónu.
