V roce 2025 je rozšiřování větrných elektráren v České republice pořád tématem, které rozděluje nejen experty, ale i běžné obyvatele. Provést takový projekt je u nás opravdu maraton na dlouhé tratě. Větrná elektrárna ve Vrbici u Valče se stala symbolickým příkladem: její dokončení trvalo celých deset let. Důvod? Složitá legislativa, někdy i odpor místních obyvatel a složitá byrokracie, kterou by leckdo označil za „za trest“.
Deset let povolování, starší technologie a menší výkon
Příběh vrbického větrníku mluví za vše. Investorům se během nekonečných schvalovacích koleček podařilo postavit stroj, který už dnes není zdaleka na technologické špičce. V dnešní době by stejný stožár zvládnul vyrobit dvakrát až třikrát více elektřiny. Místo toho elektřárna jede ve starším režimu, jelikož čekání na razítka trvalo zbytečně dlouho.
Chystané změny: Ledy se však hýbou
Komora obnovitelných zdrojů potvrzuje, že se situace začíná měnit. Ministerstva společně chystají zákon, který by měl povolovací procesy zkrátit až na pouhý jeden rok. Zatím je však vše ve fázi příprav a debat. Nový Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie má vstoupit do připomínkového řízení už letos.
- Stavebníci doufají ve zkrácení povolovacích procesů
- Jednodušší pravidla mají platit napříč celou Českou republikou
- Stát slibuje efektivitu i větší vstřícnost k moderním technologiím
Předseda Komory OZE, Štěpán Chalupa, jasně říká: „Potřebujeme pravidla, která zjednoduší celý proces, a to ve všech regionech. Nemá smysl, aby v některých krajích povolování trvalo pořád deset let.“
Odpor místních: Referenda a nedůvěra k novým projektům
Legislativa není jedinou brzdou větrné energetiky. Zásadní bývá také názor obyvatel. V Moravském Berouně nebo třeba v Líšťanech v poslední době lidé v místních referendech výstavbu jasně odmítli. Proč? Často proto, že se cítí opomenutí v rozhodování nebo jim chybí konkrétní informace o benefitech projektu.
Přitom zkušenosti z obcí jako jsou Kryštofovy Hamry na Krušnohorsku ukazují, že z větrného byznysu může obec získat i několik milionů korun každý rok, což by jinak samosprávě chybělo na rozvoj hřišť, škol nebo lepší infrastruktury.
Co může změnit budoucnost větrné energie v Česku?
- Zjednodušení zákonů – Jde o klíčovou podmínku pro rozvoj sektoru.
- Větší zapojení veřejnosti – Otevřené debaty, transparentnost a jasné informace o přínosech.
- Místní participace – Reálné finanční výhody pro obce, které větrníky přijmou.
- Modernizace procesů – Snížení byrokracie, digitalizace a rychlejší reakce úřadů.
Staví-li tu někdo větrnou elektrárnu, není to dnes už jen o ekologii – jde i o místní rozvoj, energii pro domovy a šanci udržet konkurenceschopnost Česka na evropské mapě. Věříte, že si zvyknete na větrné stožáry ve vašem okolí, když za to vaše obec získá například novou školku?
Česká cesta k obnovitelným zdrojům bude vyžadovat nejen modernizaci zákonů, ale i otevřenější diskusi mezi státem, investory a veřejností. Pokud se nám to povede nastartovat v roce 2025, máme šanci přiblížit se evropským lídrům, jako jsou Dánsko či Německo. A právě teď je ten nejvhodnější okamžik začít se o to opravdu snažit.