V Pardubicích už téměř půl roku běží testování sběru bioodpadu přímo na sídlištích. Díky speciálním hnědým kontejnerům mohou obyvatelé paneláků pomoci životnímu prostředí stejně jako ti z rodinných domků. Bohužel to ale stále kazí ti, kteří třídit neumí, nebo nechtějí—místo bioodpadu hází do kontejneru, co nemají. Jak probíhá projekt, kam putuje bioodpad z Pardubic a proč je důležité třídit správně?
Foto: Pixabay
Co vlastně Pardubice testují a proč
Od podzimu 2024 běží ve čtvrtích Dubina a Slovany pilotní program, v rámci kterého město rozmístilo na sídlištích hnědé kontejnery na bioodpad. Cíl? Zmenšit množství odpadu ukládaného na skládky a zároveň přispět tomu, aby Pardubice platily méně za skládkování. Bioodpad už totiž čtvrtý rok zlevňuje poplatky obcím po celé republice a Pardubice, jako město s velkým sídlištním fondem, nechce zůstat pozadu.
Rodinné domy zvládají třídění skvěle
Za pět měsíců testovacího provozu nasbíraly Služby města Pardubic z pouhých pěti kontejnerů přes osm tun bioodpadu. Přitom šlo o zimní měsíce, kdy se obvykle zahrady uklízí méně. Bioodpad míří do kompostárny Dražkovice, kde se z něj stává humus, který pak pohání nové rostliny třeba v blízkém Polabí. S odpady z rodinných domků nejsou potíže – lidé si dávají pozor, co kam patří.
Plasty v bioodpadu, Město Pardubice
Problém? Nevhodný odpad ze sídlišť
Na sídlištích je bohužel realita jiná. V kontejnerech na bioodpad končí plasty, sáčky, zbytky komunálního odpadu nebo nedopalky. Výsledkem je, že obsah už v kompostárně nejde použít společně s čistým materiálem od domkařů. „Pořád je dost těch, kdo vyhodí do hnědého kontejneru, co je napadne. Plasty, igelitové tašky… Ať už je to lenost, nebo pohodlnost, kazí tím snahu těch zodpovědných,“ upozorňuje Miroslav Míča z pardubického magistrátu.
Takhle se kompost znehodnocuje – a trpí všichni
Při míchání bioodpadu se zbytky plastů a dalších znečišťujících látek hrozí, že bude znehodnocena celá šarže kompostu. Kompostárna Dražkovice pak musí „problémový“ odpad zpracovávat zvlášť a efekt se ztrácí. Výsledek? Méně skutečně kvalitního kompostu a zbytečně vyšší náklady.
Co s tím? Záleží na každém z nás
Podle náměstka primátora Jana Nadrchala mají lidé v sídlištích o třídění čím dál větší zájem a často sami volají po častějších svozech nebo osvětě. „Vidíme, že to spoustu lidí zajímá, a právě proto jsme loni projekt rozjeli. Každý, kdo třídit správně umí, tím pomáhá městu i celé planetě dvakrát – snižuje objem směsného odpadu a vrací přírodě, co do ní patří,“ říká Nadrchal.
- Nepatříte-li ještě mezi „třídiče“, naučte se to. Stačí si pamatovat: Do hnědého kontejneru patří kuchyňské a rostlinné zbytky, NE plasty, sklo ani kovy.
- Pokud bydlíte na sídlišti s hnědou popelnicí, informujte sousedy (například na domovní nástěnce), na co je bioodpadu určen.
Co čeká projekt dál?
Na podzim roku 2025 město projekt vyhodnotí a rozhodne, zda jej rozšíří na další sídliště. Kritériem bude množství a čistota vytříděného odpadu. Pardubice jinak provozují systém svozu bioodpadu už patnáct let a dnes do něj zapojují čtyři tisíce domácností i většinu mateřských a základních škol.
V ekologii má smysl každý krok. Pokud se i na vašem sídlišti objeví hnědý kontejner, zkuste si na něj zvyknout – a naučit to i ostatní. Čisté město a zdravější krajina za to stojí.
