Možná si pamatujete, jak se tradičně čistí odpadní voda — chemie, filtry, obrovské nádrže ve vodárnách. Jenže v roce 2025 už vědci v Brně přepisují pravidla hry. Jejich cíl? Využít mikrořasy vybavené špičkovou umělou inteligencí, aby se samy postaraly o škodlivé látky ve vodě. Zní to jako sci-fi? Podle expertů z Mendelovy univerzity se tomu stále více blížíme.
Foto: MENDELU
Proč právě řasy a proč umělá inteligence?
Česko, zvláště Morava, už pár let zažívá stále častější období sucha a úbytek sladké vody. Je tak jasné, že každý litr čisté vody má čím dál větší cenu. Tradiční metody čištění mají své limity, a právě tady přichází ke slovu inovace z Brna.
Mikrořasy si možná spojujete spíš s akváriem, ale vědci je v posledních letech považují za nenápadné pracanty. Dokážou pohltit nečistoty, ale pokud se jejich schopnosti posílí umělou inteligencí a speciální chemickou úpravou, mohou fungovat ještě mnohem efektivněji a cíleněji než doposud.
Jak to funguje v praxi?
- Identifikace škodlivin: Řasa díky nanesenému receptoru a AI „pozná“ konkrétní nebezpečné látky, například zbytky hormonální antikoncepce, pesticidy nebo antibiotika.
- Reakce na podnět: Pokud zachytí vybraný škodlivý polutant, aktivuje proces, při kterém látku naváže a odstraní z vody.
- Minimalizace vedlejších efektů: Řasa reaguje jen na to, co má, takže ve vodě nezmizí nic důležitého a nedojde k nechtěnému narušení ekosystému.
Podle Denisy Debnárové, která v týmu Mendelovy univerzity výzkum vede, je klíčem syntetická modifikace mikrořas, kde hraje AI roli „chytrého filtru“. „Cílem je, aby řasa sama rozpoznala problém — například hormonální zbytky — a reagovala pouze na ně,“ vysvětluje.
K čemu to povede v reálném životě?
Představte si, že zemědělec na jižní Moravě použije vodu z recyklace bez rizika, že by ji kontaminovaly zbytky léčiv či pesticidů. Využitelné jsou i pro městské čističky nebo průmyslové provozy. V horizontu několika let se můžeme těšit na české technologie, které budou mít šanci posunout celý svět k udržitelnějšímu hospodaření s vodou. Ostatně, Česko má v inovacích v oblasti životního prostředí dlouhou tradici, vzpomeňme třeba značky jako ČEVAK nebo inovátory z Ústí nad Labem.
Na co si ještě musíme počkat?
Ačkoliv už teď mikrořasy reagují v laboratoři na vybrané látky, ke komerčnímu nasazení jsou potřeba ještě roky práce a testování. Vědci ladí, jak buňky bezpečně upravit a zajistit, aby jejich „inteligence“ fungovala v rozmanitých podmínkách — od vodáren přes rybníky až po městskou kanalizaci.
Proč si to zapamatovat?
- Brněnské řasy s AI jsou první v republice — šance, že svět uslyší o tomto projektu, je obrovská.
- Reálně řeší problém polutantů — pesticidy nebo zbytky léčiv jsou dlouhodobým problémem, který svépomocí často nevyřešíte.
- Spojení přírody a technologií — tohle je ukázkový příklad chytrého využití biotech v praxi.
Takže až příště uslyšíte o „chytrých řasách z Brna“, vězte, že Česko má reálnou šanci posunout světové trendy v environmentálních technologiích. Rozhodně téma, které stojí za to sledovat — pokud chcete mít přehled o tom, kam vody (a technologie) v Česku směřují.
Tip: Sledujte výstupy MENDELU i novinky z brněnských technologických parků — právě tady dnes často vznikají technologie, které za pár let promění celý obor.