Cítíte se zmatení, když soused říká, že do kompostu přisypává „sůl“? Já jsem to taky podcenil — a pak mi pár záhonů uhynulo. Teď vím, že slovo „sůl“ v horticultuře často znamená něco jiného než kuchyňská sůl.
Přečtěte si to právě teď, pokud připravujete kompost na jaro — malé špatné rozhodnutí může znamenat špatné sklizně nebo mrtvé bakterie v kompostéru.
Proč tahle rada zní podezřele (a proč je důležitá)
V mé praxi jsem potkal dva typy lidí: ty, kteří bezmyšlenkovitě sypou lžičku soli, a ty, kteří rozumějí rozdílu mezi „sůlí“ a skutečnou chlórovanou solí. Pravá sůl (NaCl) je pro kompost škodlivá — ničí mikroby a rostliny. Zahradníci ale často myslí na jiné minerály.
Co zahradníci vlastně přidávají, když říkají „sůl“?
- Popel ze dřeva — zdroj draslíku a uhličitanů (zvýší pH).
- Síran hořečnatý (Epsom salt) — zdroj hořčíku pro rajčata a papriky.
- Mořská sůl v malém množství — někdy pro mikropráce, ale opatrně.
- Minerální hnojiva (např. sírany) — označována laicky „solí“ kvůli chemii.
Co to dělá s kompostem (rychle a prakticky)
Když přidáte správný „typ soli“, dělá to tři věci: zvyšuje to dostupnost určitých živin, koriguje pH, nebo doplní chybějící minerály. Ale když přidáte kuchyňskou sůl, dostanete opak — zápach, mrtvé mikroby a spálené rostliny.
- Popel přidá draslík a zvýší pH — užitečné pro kyselé komposty a pro plodiny, které milují základnější půdu.
- Epsom salt dodá hořčík — zabrání chloróze u rajčat a zlepší kvetení.
- Kuchyňská sůl (NaCl) v nadbytku zabije drobný život v kompostu — vyvarujte se jí.
Praktický životní hack: Jak bezpečně „osolit“ kompost (krok za krokem)
V mé zahradě to funguje takto — jednoduché kroky, které můžete udělat dnes:
- Otestujte pH kompostu: koupíte v Hornbachu nebo OBI pH papírky za pár korun.
- Pokud je kompost příliš kyselý (pH pod 6): přidejte drobnou dávku dřevěného popela. Dávka: hrst na kyblík (10–20 l).
- Chybí-li hořčík v rostlinách: při zapravení kompostu přimíchejte Epsom salt — asi 1–2 lžičky na menší kolečko kompostu (na ~10 l materiálu).
- Nikdy nepřidávejte větší množství kuchyňské soli — spíš zvolte Ferramol nebo pivo pro slimáky než tabu sůl.
- Po přidání rozhrabte kompost, aby se popel nebo sirné soli dobře promísily — nepřijde pak „skupinový“ solný šok.
Tip z praxe: Kdy být opatrný
- Máte-li písčitou půdu v Česku (např. nížiny kolem Labe), méně popela — pískové půdy se solí hromadí více.
- V horských oblastech (Šumava, Krkonoše) jsou půdy často kyselé — popel může pomoct, ale testujte.
- V městských kompostérech v Praze buďte obezřetní — lidé házejí zbytky s kořením a solí, co zkomplikují práci mikroorganismů.
Co dělat místo přímého sypání soli
Většina zahradníků v Česku dává přednost těmto alternativám:
- Pravidelné přidávání popela ze dřeva — zdarma, pokud topíte dřevem.
- Kompostování s vyrovnaným poměrem uhlíku a dusíku (listí vs. kuchyňské odpady).
- Lokální testy půdy a cílené doplňky (Epsom salt pro hořčík, dolomitické vápno pro vápník).
Chybná představa, která mě fakt rozčílila
Mnozí sousedé si myslí, že „trocha soli neuškodí“ — a pak se diví, že jim hynou žížaly. Malá dávka může být v pohodě, velká dávka zabíjí život. To je prostě fakt, který mě naučil šetrnější přístup.
Krátké shrnutí a okamžitá rada
Neříkejme „sůl“ bez upřesnění. Pokud potřebujete víc draslíku — použijte dřevěný popel. Chybí hořčík — Epsom salt v malém množství. A pokud se rozhodnete „ošetřit“ kompost, nejdřív otestujte pH. V Česku to ušetříte čas, peníze a nervy před sezonou.
Byl jsem překvapen, jak málo lidí v Praze má doma pH papírky — koupit je v OBI za pár korun a udělat test zabere dvě minuty. Udělejte to dřív, než přidáte cokoliv „sůlovitého“.
Co vy — přidáváte do kompostu něco, co byste nazvali „sůl“? Napište, co fungovalo u vás (nebo co zničilo vaše sazenice) — rád se poučím i od vás.
