Možná jste už slyšeli, že česká energetika stojí před přelomem. Uhelné elektrárny končí, klima se mění, a politici i část veřejnosti roky říkají: „Přechodné období? Zachrání nás plyn.“ Ale realita roku 2025 na to ukazuje jinak. Zkušenosti evropských zemí, které už od uhlí de facto upustily, mluví jasně. Plyn v tomto scénáři nemá výraznější roli. Hlavní slovo stále zřetelněji získávají obnovitelné zdroje energie.
Plynová elektrárna, ilustrační foto: Unsplash
Rozloučení s uhlím? S plynem ruku v ruce rozhodně ne
Dlouhá léta jsme slyšeli, že plyn má být jakousi „berličkou“ na cestě ke klimaticky šetrné energetice. Pravda je, že na benzinkách v Praze potkáte častěji CNG vozy než před deseti lety, ale v širším kontextu je situace komplikovanější. Data z Německa, Švédska či Španělska jasně potvrzují: Jakmile v některé zemi začnou odstavovat uhelné elektrárny, do hlavního proudu se nehrnou plynové turbíny, ale větrné a solární parky.
- Německo: Po zavření většiny uhelných elektráren vzrostl podíl solárních a větrných zdrojů na výrobě elektřiny ze 42 % (2021) na více než 58 % (2025).
- Švédsko: Uhlí opustili už před lety, dnes vyrábějí přes 80 % energie z vody, větru a biomasy.
- Španělsko: Uhlí tvoří méně než 2 % energetického mixu, více než polovinu dodávají solární panely a větrné farmy.
Proč plyn nenahradí uhlí v českých podmínkách?
Plyn sice oproti uhlí vypouští méně emisí, ale stále jde o fosilní palivo – a tím pádem o drahou a klimaticky neudržitelnou variantu. Cenová politika zemního plynu v letech 2022–2024 navíc ukázala, jak citlivá je na geopolitickou situaci i byrokracii Evropské unie. Mnozí z nás pocítili zdražení na účtech domácností i cenovkách v samoobsluze.
Důležitější je však něco jiného: Investice do plynové infrastruktury znamenají zabetonování zastaralého stavu na dalších deset či patnáct let. Právě tolik potřebujeme na masivní rozvoj zelených projektů. Jinými slovy — vkládat důvěru do plynu znamená odložit skutečně čistou transformaci a zvednout náklady pro všechny obyvatele od Karlových Varů po Zlín.
Pohled do budoucnosti: Kde budou české elektrárny za 10 let?
Podle studií Komory obnovitelných zdrojů a České energetické unie bude už v roce 2035 přes 45 % tuzemské elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaiky na střechách rodinných domů v Brně, větrné turbíny na Vysočině, bioplynové stanice v menších obcích – to je pravděpodobný směr vývoje. Přechodné palivo? Spíš všechno na elektrický pohon. Ať už jde o auta, domácí spotřebiče, nebo veřejnou dopravu, technologie rychleji než kdy dřív dostává zelenou barvu.
Nabídka praktických kroků pro rok 2025
- Sledujte dotační programy na solární panely – Ministerstvo životního prostředí chystá další vlnu podpory.
- Při výběru nového auta uvažujte i o plně elektrických vozech – dnes už dávno nejsou doménou jen firemních flotil v Praze nebo Brně.
- Zajímejte se o komunitní energetiku – sdílení energie je v českých městech na vzestupu.
Pokud dnes slyšíte, že plyn je nevyhnutelná zastávka na cestě od uhlí ke klimatické neutralitě, přečtěte si aktuální trendy v Evropě. A zamyslete se sami: Opravdu stojí za to znovu investovat do paliva minulosti?
Tento článek vyjadřuje postoj autora, vychází z dostupných dat i zkušeností z praxe v Česku a Evropě. Byl zredigován tak, aby odpovídal roku 2025 a pohledu dospělých čtenářů.
