Možná to zní překvapivě, ale právě Polsko, které si dlouhá léta drželo pověst „uhelné pevnosti“ Evropy, míří k velké energetické proměně. V následujících letech tam má vyrůst přes dvacet malých jaderných elektráren a moderní větrné i solární parky. Plán je jasný: odpoutat energetiku od uhlí a snížit emise, které v zemi aktuálně patří k nejvyšším v EU.
Od uhlí k atomu: Tempo, které překvapí i Čechy
Možná se ptáte: proč právě teď? Realita je taková, že v Polsku dosud uhlí vyrábělo více než 70 % elektřiny. Jenže tlak na dekarbonizaci se zvyšuje, evropské emisní povolenky zdražují a obnovitelné zdroje — byť Poláci v posledních letech rozjíždějí hlavně větrné farmy a soláry — zatím nestačí na poptávku.
- 24 nových malých modulárních reaktorů (SMR) rozprostřených po celém Polsku
- Nové jaderné elektrárny mají být v provozu už v roce 2030
- V plánu jsou také tradiční velké jaderné elektrárny
Sázka na SMR: Proč jsou malé reaktory černým koněm?
Klíčovým prvkem polské strategie jsou tzv. malé modulární reaktory (SMR). Moderní jednotky střední velikosti od společností GE Hitachi a pravděpodobně i NuScale by měly stát například ve městech Włocławek, Stalowa Wola nebo v průmyslové oblasti Nowa Huta. Jsou flexibilní, rychlejší na výstavbu než klasické elektrárny a vyžadují méně místa.
Pro výrobní průmysl, který je v Polsku – podobně jako u nás – velkým hráčem (stačí se podívat na Orlen, Synthos či energetiku v Ostravsko-karvinském regionu), jde o zásadní příležitost, jak zůstat konkurenceschopní i po roce 2030.
Jak do toho zapadá Česká republika?
Náš dominantní hráč ČEZ už také začal zkoumat možnosti výstavby SMR, například v areálu JE Temelín na jihu Čech. Pokud vše půjde podle plánu, do roku 2034 by zde mohl začít pracovat první modul. Zároveň se ČEZ zavázal k možnosti stavby až deseti těchto reaktorů napříč republikou, což by mohlo pokrýt až 1,5násobek výkonu Temelína – což už opravdu není málo.
V Polsku konec uhlí? Ještě si počkáme
Polská vláda plánuje, že úplně zavře uhelné elektrárny nejpozději v roce 2049. Do té doby budou jádro a obnovitelné zdroje nabírat na významu. Příběh je ale komplikovanější: uhlí zůstává důležitým tématem i z hlediska pracovních míst, tradice i regionální politiky – i proto se přechod odehraje postupně a v koordinaci s místními firmami a samosprávami.
Tři velké nové jaderky: Ambiciózní plán pro rok 2040
Kromě SMR se Polsko chystá postavit i tři nové klasické jaderné elektrárny s celkovou kapacitou devět gigawattů. To je zhruba dvojnásobek českého Temelína a Dukovan dohromady. Pro představu: právě teď Polsko nemá v provozu ani jeden jaderný zdroj – v minulosti tento plán ztroskotal po černobylské havárii i kvůli rozpadu sovětského bloku.
Co si z toho vzít?
- Polsko bude v roce 2025 a dále jedním z klíčových jaderných hráčů ve střední Evropě.
- SMR technologie se z teorie dostává do praxe a můžeme ji do několika let čekat i u nás.
- Přechod od uhlí nebude přes noc – ale tempo, jaké Polsko nasadilo, je inspirativní.
Pokud vás téma energetiky zajímá, doporučuji sledovat další kroky nejen polské vlády, ale i domácího ČEZu. Nadcházející roky budou formovat naši energetickou budoucnost víc, než si umíme představit. A kdo ví, možná si za pár let pojedeme pro inspiraci ne do Německa, ale právě k našim severním sousedům.
