Víkendové pokácení více než třistaletého dubu v lese u Krnova nenechalo Čechy v klidu. Sociální sítě zaplavila vlna rozhořčení, diskuse plné emocí a otázek k práci Lesů ČR. Událost, kterou do veřejného prostoru přinesl Michal Cestr, otevřela citlivé téma – jak se staráme o pamětné stromy a jaké chyby se nesmí opakovat.
Jeden strom, stovky let a důležitá reflexe
Pokácený dub u Krnova, podle odborníků dokonce starší než okolní lesy, byl podle odhadu přes tři sta let starý. Právě takové stromy bývají v krajině symbolem kontinuity a živoucí kronikou místního dění. Mnoho z vás tyto pamětníky zná ze svých procházek – některé mají vlastní jméno, jiným se lidé vyhýbají s respektem.
Podobné příběhy nejsou jen lokální kauzou. V sousedním Polsku nebo na Vysočině najdete mnoho případů, kdy odstranění vzácných stromů rezonovalo napříč regiony a vedlo ke změně pravidel péče o zeleň. V Praze se například už několik let vedou vášnivé debaty o památných stromech v parcích Stromovka, Letná nebo v Krčském lese.
Porušení vnitřních předpisů: Co se vlastně stalo?
Podle oficiálního vyjádření Lesů ČR byla hlavní chyba na straně jejich zaměstnance. „Došlo k závažnému pochybení, při kterém byla porušena všechna interní pravidla pro takové zásahy,“ potvrdila firma veřejně na svém Facebooku. Následkem je okamžité ukončení pracovního poměru s dotyčným revírníkem.
- Při kácení nebyly projednány potřebné postupy s ekologem ani krajinným architektem.
- Strom byl zdravý, bez výrazných vad nebo bezpečnostního rizika.
- Místo se nenachází u frekventované trasy, takže rozhodnutí o kácení bylo poměrně nenápadné.
Jak postupovat, když si všimnete podezřelého zásahu v lese?
- Ověřte stav stromu: Ne každý zásah je svévolný, ale u památných jedinců by měla být evidence dostupná na veřejných mapách (například aplikace Lesy ČR nebo Geoportál).
- Kontaktujte správce lesa nebo místní úřad: Odpovědné instituce (např. městský odbor životního prostředí) vám mohou situaci vysvětlit a být nápomocní při prověřování.
- Zapojte se do diskuse na sociálních sítích, ale vždy věcně a s respektem. Vyhněte se šíření neověřených informací.
Co si z toho můžeme vzít?
Příběh dubu u Krnova ukazuje, že budoucnost našich lesů a krajiny závisí i na všímavosti lidí jako jste vy. Stačí si všímat svého okolí, otevřeně komunikovat a tlačit na transparentnost. Protože stromy nerostou přes noc – a o ty staré bychom se měli starat s extra péčí, ať už žijete v Brně, Olomouci nebo v Jeseníkách.
Máte podobný příběh z vašeho města? Podělte se o něj v komentářích – sdílená zkušenost může inspirovat změnu nejen v Krnově.