Plzáci po dešti žerou vaše sazenice a ráno nacházíte jen potrhané listy. Pokud nechcete sahat po chemii, možná vám pomůže něco z šuplíku v kuchyni — soda. Přečtěte si, co funguje, co je mýtus a jak sáhnout po sodě tak, aby nezničila půdu.
Proč zahrádkáři o sodě mluví — a proč mnozí chybují
V zahradách v Česku se v deštivých jarních měsících plzáci rozmnoží jako kdyby měli na to státní dotaci. V mé praxi jsem viděl, jak lidé nasypou cokoli „problém vyřeší“ — s různým výsledkem.
Neexistuje jedna zázračná metoda, ale soda (jedlá soda, bicarbonát sodný) má několik vlastností, které lze využít opatrně.
- Soda je zásaditá — může podráždit měkké tělo plzáků, pokud přijde do přímého kontaktu.
- Příliš mnoho sody v půdě mění pH a ničí užitečné mikroorganismy.
- Mnozí zahrádkáři míchají fakta s mýty: soda nezaručí 100% zničení všech plzáků a může poškodit rostliny.
Jak použít sodu bez zbytečného rizika
Byl jsem skeptický, pak jsem to zkusil na malém záhonu s rajčaty u chaty v jižních Čechách — počasí vlhké, plzáků dost. Tohle fungovalo dobře a půdu to nezabily.
Krok po kroku: opatrný „sodový prsten“
Tento trik je jednoduchý, levný (soda stojí v Kauflandu nebo v drogerii DM pár korun) a nezasahuje do celého záhonu.
- Večer: kolem sazenice vytvořte 5–8 cm široký prsten z jemně rozdrtěných vaječných skořápek (nasbírejte z domácnosti).
- Na tento prsten nasypte tenkou čáru jedlé sody — stačí cca 1 čajová lžička na rostlinu (ne více).
- Po ránu zkontrolujte a obnovte prsten po dešti. Soda funguje v kontaktu, ne rozpustně.
- Prsten nesypte do kořenové zóny a nikdy nenaříkejte sodu do větší plochy půdy.
Proč to funguje: skořápky plzáky mechanicky zpomalí a soda přidá drobnou podrážďující bariéru. Fungovalo mi to lépe, než jsem čekal — méně potrhaných sazenic po dvou týdnech ruční kontroly.
Další bezchemické metody, které kombinujte se sodou
Byť soda pomůže v malém měřítku, nejlepší výsledky přinesou kombinace metod. Pivní pasti jsou stará dobrá klasika, dostupná v každém zahradnictví a hypermarketu v ČR.
- Pivní pasti: zapuštěná kelímek s levným pivem (nebo kvasnicemi) — v noci láká plzáky.
- Měděné pásky: fungují jako elektrický plot bez elektřiny — plzák necítí komfort.
- Křemelina (diatomit): suchý prášek kolem rostlin zasype plzákům kůži — dávejte pozor, neaplikujte při dešti.
- Biologická ochrana: nematody (např. Phasmarhabditis) — v prodeji v OBI a menších zahradnictvích, účinné po promyšlené aplikaci.
- Ručně sbírat po večerech: nejlepší a nejšetrnější metoda — čelovka, kelímek, rychlé rozhodnutí.
Jak udělat pivní past krok za krokem
- Vezměte plastový kelímek, udělejte okraj 1–2 cm pod hladinou země.
- Nalejte levné pivo (Kozel, Radegast — nemusíte utrácet). Sladká vůně je magnet.
- Jednou za 2–3 dny vyměňte obsah a vyplňte novým pivem.
- Umístěte do stínu, mezi rostliny, po dešti kontrolujte ráno.
Co nedělat — chyby, které zahradu spíš poškodí
- Neházejte hrubé množství sody do půdy — zvýšíte pH a uděláte si problém s živinami.
- Nepoužívejte kuchyňskou sůl (NaCl) jako repelent — sůl zabíjí rostliny a půdu.
- Nestříkejte sodu ve vodném roztoku do listů bez testu — může spálit jemné listy.
Moje shrnutí z praxe
V deštivém jarním období v Česku se plzáci vrací každý rok. Já už nemám trpělivost na jedy — raději kombinuju ruční sběr, pivní pasti, měď a místně použitou sodu. Výsledek: méně poškozených sazenic a zdravější půda.
By the way, pokud máte chatku u Lipna nebo zahradu na sídlišti v Praze, malá opatření dělají velký rozdíl — hlavně pravidelná kontrola po dešti.
Otázka pro vás
Vyzkoušeli jste někdy sodu proti plzákům? Co u vás fungovalo nejlépe — pivní pasti, měď, nebo úplně jiná „domácí zbraň“? Napište do komentáře — zajímá mě, jak to chodí ve vašem regionu.
