Rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów nepřestává jitřit emoce na severu Čech. Právě Liberecko je místem, kde se místní obávají výraznějšího hluku, prašnosti a hlavně úbytku pitné vody ve studních. Nyní přichází významná novinka: Státní podnik DIAMO zde v roce 2025 instaluje novou síť měřicích bodů, která má sledovat přesný vliv dolu na okolí i podpořit argumenty kritiků těžby.
Nové monitorovací vrty DIAMO v Libereckém kraji. Foto: DIAMO
Proč jsou nová měření tolik potřeba?
Problém s Turowem není jen politickou otázkou. Stačí se projet z Hrádku nad Nisou směrem na polskou hranici: krajina se mění v prašné, sušší místo a případy poklesů vody ve studních nejsou v posledních letech výjimkou. Přímé, nezávislé měření bylo dlouho slabým článkem argumentace — doposud totiž chyběla tvrdá, skutečná data přímo z terénu.
- 65 nových měřicích bodů vzniká v okolí Hrádku nad Nisou na obecních pozemcích, dalších 20 v obci Uhelná. Právě ta je od dolu vzdálená jen doslova pár minut autem.
- Stanice budou sledovat deformace terénu, pohyb podzemních vod i míru prašnosti v lokalitě, která je dlouhodobě pod největším tlakem těžby.
- DIAMO provádí kontrolu pravidelně jednou za rok, což zaručí dlouhodobé a srovnatelné výsledky.
Opora pro místní, důkaz pro jednání s Polskem
Povědomí, že voda mizí před očima nebo že prach z dolu se usazuje přímo v městech, už mají místní zažitou řadu let. Právě proto je detailní monitoring tak zásadní: poskytne konkrétní a vědecky podložené údaje, které lze předložit nejen polské straně, ale i evropským institucím.
Do projektů jsou zapojené i neziskové agentury a svazy obcí Liberecka, které budou díky novým datům moci podniknout další konkrétní kroky. Polsko dosud často namítalo, že chybí přesná čísla a podklady. Tento argument by mohl brzy ztratit váhu.
Protesty a reakce v Evropě nezůstávají bez odezvy
Napětí kolem rozšiřování Turówa v posledních letech dosáhlo až na evropskou úroveň. V létě 2024 se v Hrádku nad Nisou konala výrazná demonstrace vedená místními ekologickými spolky, ale také aktivisty z polské a německé části euroregionu. Požadovali úplný zákaz další těžby v dolu.
Čeští zastupitelé mezitím poslali petici proti rozšiřování dolu přímo do Evropského parlamentu. Výbor pro petice jako reakci požádal Polsko o oficiální vysvětlení a vyjádřil znepokojení nad dalším prodloužením těžebního povolení až do roku 2030. Je to důležitý krok: evropská podpora zvýší tlak na férové řešení sousedských sporů.
Co z toho plyne pro obce i běžné obyvatele?
- Víc dat znamená silnější vyjednávací pozici, ať už na úrovni kraje, státu, nebo při mezinárodních jednáních.
- Místní budou mít v ruce objektivní důkazy, které potvrdí, jak těžba ovlivňuje jejich denní život — od vody ve studni až po čistotu ovzduší.
- Výsledky lze sledovat online; DIAMO chystá platformu pro veřejnost, kde se data objeví vždy po pravidelném měření.
Jako rodák z Liberecka vnímám, jak silné je obezeřetnost a touha po spravedlivých podmínkách v tomto sousedském sporu. Nové měřicí body jsou malým, ale důležitým krokem k tomu, aby tu realita lidí z příhraničí konečně dostala hlas, který je slyšet i na druhé straně hranic.
