Plasty jsou všude kolem nás – od obalů na oblíbené české limonády až po běžné produkty v supermarketech jako Tesco nebo Albert. Přestože firmy často mluví o ekologii, realita v roce 2025 vypadá jinak. Přinášíme vám aktuální a srozumitelný pohled na to, kdo skutečně patří mezi největší světové znečišťovatele plastem, proč recyklace pořád vázne a kde může být naděje na změnu.
Reklamní sliby versus skutečnost: Kdo je na čele produkce plastů?
Každý z nás zná značky jako Coca-Cola, Pepsi, Nestlé nebo Unilever. Největší hráči potravinářského a nápojového průmyslu propagují kampaně na snižování plastového odpadu, ale čísla neúprosně ukazují – situace se dramaticky nemění.
Toto jsou oficiálně přiznané počty tun plastů, které ročně firmy vyprodukují:
| Značka | Roční produkce plastů (tuny) | |
|---|---|---|
| 1. | Coca-Cola | 2 900 000 |
| 2. | Pepsico | 2 300 000 |
| 3. | Nestlé | 1 700 000 |
| 4. | Danone | 820 000 |
| 5. | P&G (Procter & Gamble) | 714 000 |
| 6. | Unilever | 700 000 |
| 7. | Colgate-Palmolive | 287 008 |
| 8. | Mars | 184 000 |
* Jedná se pouze o firmy, které údaje o vlastních emisích zveřejňují.
Miliardy plastových lahví denně. Proč recyklace nestačí?
Jen továrny Coca-Coly vyrobí podle posledních údajů přes 200 000 plastových lahví za minutu. Za jediný den to znamená více než 288 milionů nových lahví. Drtivá většina těchto obalů skončí na skládkách nebo v přírodě.
Různé environmentální sliby se objevují už od 90. let, ale většina z nich vyšuměla – výsledky jsou stále mizivé. Například index recyklace plastů u těchto firem je hluboko pod 10 %. Nové obaly a inovace? Zní to hezky, ale bez většího tlaku společnosti i zákonodárců, k zásadní změně nedochází.
Recyklace – řešení, nebo jen klam?
Mnoho plastů se recykluje jen jednou a znovu se promění ve výrobky, které mohou znečistit naši krajinu. Typickým příkladem jsou oděvy z recyklovaných vláken – zejména funkční trička a mikiny, které najdete v českých obchodních řetězcích jako Sportisimo nebo Decathlon. Tyto produkty však při praní uvolňují obrovské množství mikroplastů.
Nedávné výzkumy potvrdily přítomnost mikroplastů v naprosté většině mořských živočichů – od ústřic až po sardinky. Mikroplasty jsou po celém světě ve vodě, půdě i vzduchu, a jejich vliv na zdraví lidí je stále předmětem intenzivního zkoumání.
Regulace, nebo dobrovolnost? Co je klíč ke změně?
Mnohé firmy se odkazují na nezávislé dobrovolné iniciativy, jako například pakt Ellen MacArthur Foundation, ale globální čísla se prakticky nemění. Akční plány firem často zajímají jen investory – konkrétní dopady na snížení odpadu ale nejsou vidět.
Velkým tématem v Česku je zálohování PET lahví. V Německu tento systém funguje už roky a díky zálohám jsou lahve úspěšně vraceny k opětovnému použití. U nás se však zavedení záloh několikrát odložilo a diskuse stále pokračují.
Zálohování PET lahví: Česká cesta ke změně?
Několik dní zpátky poslanecká sněmovna opět odmítla zavedení povinných záloh na PET lahve. Postoj Ministerstva životního prostředí zatím zůstává neměnný – stávající sběrné kontejnery na plasty jsou podle vedení dostatečné.
Naopak iniciativa Zálohujme zdůrazňuje, že povinné zálohy jsou osvědčenou cestou k omezení plastových odpadů. Kritici namítají, že by změna poškodila investice do moderních třídicích linek a přidala náklady výrobcům.
Jak přispět ke změně i vy?
- Vyhýbejte se zbytečným plastovým obalům, hledejte alternativy (plátěné tašky, skleněné lahve, balení ve vratných obalech).
- Vybírejte lokální produkty, které nejsou zbytečně zabalené – například v českých zero waste obchodech.
- Připojte se k peticím a kampaním za vyšší míru recyklace a povinné zálohy. Stačí podepsat online nebo sdílet informace.
- Sledujte, jak se vyvíjí legislativa – například právě ohledně záloh na PET lahve v ČR.
Ať už nás budoucnost překvapí jakkoli, jedno je jisté: změna nezačne bez tlaku společnosti a konkrétních kroků. Přemýšlejte, kde můžete dopad plastu snížit i vy ve svém každodenním životě – a třeba inspirujete další.