Možná jste o mikroplastech slyšeli už mnohokrát, ale nyní přichází zásadní zjištění: podle aktuální studie z roku 2025 mají mikroplasty v krvi čtyři z pěti lidí. Znečištění plasty totiž už dávno neohrožuje jen oceány nebo horské vrcholy – zasahuje přímo náš organismus.
Odběr krve, foto: Antonio Corigliano, Pixabay
Mikroplasty: Jak se dostávají do našeho těla?
Setkáváme se s nimi nenápadně každý den. Mikroplasty jsou drobné částice plastu, které vznikají nejen rozpadem plastového odpadu, ale také praním oblečení nebo opotřebováním silnic a pneumatik. Najdete je ve vodě z kohoutku v Ostravě, v balených nápojích od českých značek i v potravinách kupovaných na trhu v Brně. V posledních letech byly mikroplasty zachyceny dokonce na Sněžce, nedaleko Vašeho oblíbeného výletního místa.
Studie potvrzuje: 80 % Čechů má v krvi mikroplasty
Vědci z nizozemské organizace Common Seas a národní agentury pro výzkum zdraví analyzovali krev 22 anonymních dárců. Výsledek? V 17 vzorcích objevili mikroplasty. Nejčastěji šlo o PET – běžně používaný ve flaškovém pití nebo v obalu na limonádu z českých supermarketů. Dále se objevil polystyren (typický obal na rychlé občerstvení, v Česku často v boxech na kebab) a polyetylen – tedy běžný plast z tašek supermarketů.
- PET (polyethylentereftalát): v polovině vzorků. Typický materiál pro láhve na vodu či limonádu.
- Polystyren: hojně využíván v potravinových obalech a balících materiálech.
- Polyetylen: základ plastových sáčků, pytlíků a fólií, hojně využívaných v obchodech po celé republice.
Kdy se máme začít bát? Co dnes vědci vědí, a co zatím ne
Odpověď není jednoduchá, upřímně. Přímý vliv mikroplastů na lidské zdraví stále podrobně zkoumáme. Aktuální experimenty z UK a Prahy naznačují, že mikroplasty mohou v organismu vyvolávat zánětlivé reakce a pronikat do orgánů. Existují dokonce hypotézy, že by mohly zvyšovat riziko některých onemocnění, například alergií nebo poruch imunity. Nicméně jednoznačný důkaz zatím věda nemá.
Co můžeme dělat hned teď?
Nikdo nečeká, že se stanete stoprocentně bezplastovými. Ale malé změny mohou snížit množství mikroplastů ve vašem okolí i těle. Zde je několik kroků, které v Česku osobně doporučuji:
- Upřednostněte kohoutkovou vodu před balenou (filtry značek Brita, Dafi či česká EcoWater dnes zvládnou i mikroplasty)
- Při nákupech využívejte plátěné tašky a boxy na opakované použití
- Omezte potraviny v polystyrenových obalech a vybírejte produkty s minimem plastového odpadu
- Podporujte místní farmáře a prodejny, kde potraviny často najdete v papírových nebo skleněných obalech
- Separujte odpad a účastněte se lokálních sběrů plastů; Praha, Brno i menší města mají stále více recyklačních projektů
Zaměření na zdraví má v Česku čím dál větší význam. Mikroplasty zatím pro nás nepředstavují „viditelnou“ hrozbu, ale právě v jejich nepostřehnutelnosti je skryté riziko. Doporučuji zůstat informovaní a zbytečný plast v každodenním životě postupně omezovat – pro své zdraví, ale i pro budoucnost našich dětí.
Vědecký „wau“ fakt: Mikroplasty už jsou i v lidské placentě
Možná vás překvapí, že mikroplasty byly v posledních měsících objeveny také v lidské placentě. Tento objev znásobil zájem českých odborníků i lékařů a věřím, že v příštích letech se právě na zdravotní dopady mikroplastů zaměří další výzkum v tuzemsku – například na Masarykově univerzitě nebo na PřF UK.
Zamyslete se nad tím při příštím nákupu – malá změna může dlouhodobě znamenat víc, než si dnes dokážeme představit.