Rok 2025 symbolicky završuje jednu epochu: německá energetika počítá poslední hodiny do odstavení tří klíčových jaderných elektráren. Jejich výkon by nahradilo zhruba tisíc větrných turbín, ale právě u větrné energie leží zásadní otázka – co v době bezvětří?
Brokkdorf, Grohnde, Gundremmingen – Konec, který mění pravidla hry
Tři jaderné elektrárny – Brokkdorf, Grohnde a Gundremmingen – znamenaly desítky let jistotu v německé síti. Od 31. prosince 2021 jsou oficiálně odstaveny a začíná jejich složitá likvidace, která potrvá minimálně do roku 2030. S tím mizí asi šest procent celkové výroby elektřiny v Německu, což nelze přehlédnout.
Německo svůj energetický obrat buduje na obnovitelných zdrojích; z masívních investic těží zejména větrné a solární parky. Jenže většina obyvatel ví – slunce nesvítí pořád a vítr fouká, jak se mu zlíbí.
Jádro vs. vítr: Výzvy přechodu a regionální specifika
Zatímco například Česká republika, Rakousko nebo Maďarsko vsadily (či stále sázejí) na kombinaci jádra a minimalistický podíl uhlí, Německo si vytvořilo vlastní cestu. Impuls k tomu dala reakce na havárii ve Fukušimě pod vedením Angely Merkelové – zdejší vláda rozhodla o uzavření všech jaderných bloků do konce roku 2025, což dnes již známe jako Energiewende.
Tato strategie má i své kritiky. Například v Sasku se často diskutuje o stabilitě sítě a případné přetížení našich (tedy českých) přenosových soustav v případě výpadků.
Import, investice a realita: Německo bez jádra v roce 2025
- Import energie: Větrné a solární zdroje sice rychle rostou, ale při bezvětří musí Německo spoléhat na import z okolních států. Často jde o proud z Francie (kde dále frčí jádro), ale také z Polska či České republiky – tedy i z uhlí.
- Ekonomické dopady: Odstavení reaktorů vyvolává i masové nároky provozovatelů na kompenzace. Německá vláda musela sáhnout hluboko do státní kasy.
- Rekordní investice: V roce 2024 dosáhly investice do obnovitelných zdrojů v Německu historického maxima a pokračuje i podpora rozvoje akumulace i tzv. „chytré sítě“.
Podle platformy electricityMap Německo už dnes v některých obdobích dováží elektřinu, což se v příštích letech ještě zvýší. To znamená, že i Češi mohou pocítit změny v přeshraničních tocích elektřiny.
Kdo na změně vydělá? Lokální inspirace i evropské paradoxy
Středomořské státy jako Španělsko či Itálie těží z vysoké produkce solární energie několik měsíců ročně. Naopak severské země (Norsko, Dánsko) nasazují větrnou energii hlavně off-shore. Česká republika bude dál spoléhat na jádro a postupně doplňovat obnovitelné zdroje; právě diverzita zdrojů je dnes klíčem ke stabilitě celé evropské sítě.
Z pohledu běžného odběratele platí rada: sledujte vývoj tarifů, řada dodavatelů v ČR již nabízí tzv. zelené tarify, které reagují na aktuální dění za hranicemi i novou legislativu EU. A pokud máte možnost investovat do vlastní fotovoltaiky, teď je nejlepší čas – podpora dotací v programu Nová zelená úsporám stále běží a úspory mohou být v budoucnu zásadní nejen finančně, ale i ekologicky.
Co lze čekat dál? Přelomový rok pro celou Evropu
Konec jádra v Německu není jen domácí událostí, ovlivní celý kontinent – pro Česko je tedy dobré sledovat trendy, diskutovat o skalárních sítích a otázkách lokální svépomoci. Budoucnost bude patřit těm, kdo se připraví na decentralizaci výroby a chytrou domácnost propojenou s komunitou.