Stojíte před pytlem kůry v Hornbachu nebo u hromady listí za domem a přemýšlíte, co se víc vyplatí? Nejspíš nejste sami — já sám jsem léta zkoušel obě cesty a výsledky nejsou vždy tak jednoznačné, jak radí modré fórum. V tomto textu najdete reálné srovnání nákladů i praktické rady, kdy sáhnout po kompostu a kdy po mulči.
Co je kompost a co mulč — stručně a jasně
Kompost je rozložený organický odpad — kuchyňské zbytky, posekaná tráva, listí — přeměněný mikroskopickými organismy na tmavý, živinami bohatý materiál. Dává půdě živiny a strukturu.
Mulč (nejčastěji kůra, štěpka nebo sláma) je vrstva organického či anorganického materiálu položená na povrchu záhonu. Snižuje výpar, brání plevelům a chrání kořeny.
Když se díváte na peněženku: přímé náklady
- Kompost: pokud ho vyrábíte doma, počáteční náklady jsou minimální — kompostér můžete koupit v OBI nebo postavit z palet za pár stovek. Pokud ale kupujete hotový kompost, zaplatíte za m3, což může být pro velkou zahradu nákladné.
- Mulč: kůra a štěpka mají vyšší počáteční cenu v závislosti na zdroji a dopravě. Nicméně tlustá vrstva mulče vydrží sezonu i dvě a šetří práci s častým zaléváním a odplevelováním.

Dlouhodobé úspory a přínosy půdě
Kompost vrací živiny do půdy: méně hnojiv, lepší zadržení vody, zdravější struktura. To je dlouhodobá investice — půda se postupně zlepšuje a potřeba chemie klesá.
Mulč naopak snižuje provozní náklady: méně zálivky, méně práce s plevelem, stabilnější teplota půdy. Ušetříte čas i peníze za vodu a herbicidy.
Kdy sáhnout po kompostu a kdy po mulči
- Kompost: pokud pěstujete zeleninu a chcete snížit náklady na hnojiva. Dělejte z něho nášup na jaře a přimíchejte do půdy — rostliny to ocení.
- Mulč: pro trvalky, záhony s vysokou potřebou retence vlhkosti a okrasné záhony. Kůra kolem sloupků, štěpka na cestičky — méně práce s plevelem.
- Obojí: nejlepší varianta pro většinu zahrad — kompost do půdy + tenká vrstva mulče navrchu. Získáte živiny i úsporu vody.
Praktické tipy z praxe
– Kompostujte poměrně: hnědé (větve, sláma) a zelené (tráva, kuchyňské zbytky) v poměru cca 2:1. Občas obracejte — za pár měsíců máte hotovo.

– Mulčujte vrstvou 5–10 cm; příliš tlustá vrstva může způsobit hnilobu a škůdce. Nedávejte mulč přímo u kmínků stromků — nechávejte malý bezmulčový límec.
– Pozor na čerstvé dřevité štěpky: mohou dočasně vázat dusík. Na zeleninové záhony raději použijte vyzrálý kompost nebo štěpku, kterou necháte rok odležet.
– Zdroje ušetření: sbírejte listí, trávu a zbytky z kuchyně; městské kompostárny často přijímají bioodpad nebo nabízejí levný kompost. Místní stromové služby někdy rozdávají štěpku zdarma.
Závěrem
Pokud chcete rychle ušetřit na provozu zahrady — mulč sníží náklady na vodu a práci. Pokud chcete dlouhodobě zlepšit půdu a snížit náklady na hnojiva — kompost je lepší investice. Já volím kombinaci: kompost do půdy, mulč navrch. Funguje to v Praze i na chalupě na Vysočině.
Máte vlastní trik, jak šetřit v zahradě? Napište do komentářů nebo vyzkoušejte kombinaci na malé ploše a porovnejte výsledky — sdílení zkušeností šetří čas i peníze.
