Možná už jste si všimli, že letní parna poslední roky v české krajině pálí opravdu intenzivně. Vědci potvrzují, že naše lesy dnes už chladí své okolí podstatně méně než v minulosti. A důvod? Kombinace obrovských škod způsobených kůrovcem, nešetrného hospodaření i mizící trvalé vegetace. To všechno společně urychluje oteplování a vysušování v Česku — s následky, které rozhodně nemůžeme podceňovat.
Lesy jako klimatická brzda: Jak vlastně „potí“?
Zní to možná trochu zvláštně, ale stromy opravdu „potí“. V odborné řeči mluvíme o evapotranspiraci — procesu, během kterého vegetace odpařuje vodu do ovzduší. Významná část sluneční energie pak místo přímého zahřívání půdy spotřebuje právě tento výpar.
Právě díky tomu mají zdravé lesy ochlazující efekt nejen na sebe, ale i na celé okolí. Fungují jako obrovská přírodní klimatizace. Když nám ale lesy decimuje kůrovec nebo mizí kvůli těžbě, tahle funkce se rychle ztrácí a povrch i nižší vrstvy vzduchu se přehřívají.
Proč holiny dosahují až 50 °C? A jaký je rozdíl oproti lesům?
Čísla mluví jasně. Když vědci měřili povrchové teploty v poškozených a zdravých lesích v okolí Dačic během let 1990–2019, zjistili šokující rozdíly. Na místech po těžbě a kůrovcové kalamitě stoupaly teploty povrchu až o 10 °C výš než teplota vzduchu. U živých lesů bývá oproti tomu povrch chladnější klidně o 1–3 °C, někdy odpoledne i o 5 °C.
Na pasekách, tedy tam, kde nezůstaly žádné stromy ani trvalá vegetace, nejsou výjimkou letní hodnoty kolem 40–50 °C. Kdybyste na takové ploše chvíli postáli, rozdíl oproti stínu lesa ucítíte hned. Povrch bez ochrany rychle ztrácí vodu, život v půdě chřadne a nové sazenice mají minimální šanci na přežití.
Co ztrácíme kvůli zničeným lesům?
- Víc extrémních veder a sucha: Lesy dokáží mírnit nárazové letní teploty a udržet vlhkost v krajině. Se ztrátou stromů roste riziko dlouhých suchých period.
- Hrozí rozšiřování kůrovce: Přehřátá a vysušená krajina je ideálním prostředím pro další rozmnožování kůrovce i jiných škůdců.
- Složitější obnova lesů: Holiny se hůře zavlažují, půda rychle ztrácí živiny. Bez souvislé vegetace zde nová výsadba často neuspěje.
Co s tím můžeme dělat?
Klimatická funkce českých lesů nebyla nikdy důležitější. Nejde jen o výsadbu, ale především o správné hospodaření a ochranu stávajících porostů. Odborníci doporučují:
- Diverzifikovat druhy stromů: Smrky doplňovat duby, buky, borovicemi a dalšími domácími druhy, které lépe odolají změnám klimatu i škůdcům.
- Neholit lesy plošně: Těžba by měla být mozaikovitá, s ponecháním remízků starších stromů pro ochlazení i podporu obnovy.
- Podporovat mokřady a mezidruhové pásy: Ty udrží vodu v krajině a vytvoří také útočiště pro živočichy.
- Zapojit místní komunity: O les se můžeme starat i formou komunitních či školních projektů — např. spoluprací s Lesy ČR nebo městskými lesními podniky.
Závěrem: Zdravý les, zdravá krajina
Stromy v české krajině nejsou jen krásné na pohled. Každý živý les – od šumavských smrčin po listnaté porosty na jižní Moravě – pomáhá zpomalit oteplování, udržuje půdu úrodnou a krajinu vlhkou. Zhoršení této „přírodní klimatizace“ už dnes citelně dopadá na naše životy, úrodu i zásoby vody. Pokud chceme, aby české lesy byly pro nás i příští generace oporou, je teď čas začít měnit naše způsoby hospodaření i vnímání lesní krajiny.
