V roce 2025 se zdá, že téma nakládání s odpady je v Česku stále aktuální. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravidelně upozorňuje na firmy, které ignorují zákony a s odpady nakládají podle svého. Jejich příběhy odhalují, že pokuty, které jim inspekce uděluje, paradoxně často nejsou dostatečně bolestivé, aby je odradily od dalšího porušování pravidel. Pojďme se podívat na aktuální příklady, proč se někteří podnikatelé v odpadovém byznysu rozhodli zisk stavět nad zákon.
Nelegální odpady? Pro některé firmy každodenní rutina
Pokud máte dojem, že hráči na trhu s odpady jsou pod drobnohledem státních úřadů, realita bývá jiná. Nové případy firem Melinh s.r.o. a Zeteon s.r.o. ukazují, jak snadné je pravidla obcházet. Obě firmy se letos dostaly do hledáčku ČIŽP a odnesly si pokuty převyšující jeden milion korun. Když jsem se o tomto konkrétním případu bavil s kolegy z Prahy, zaznělo mimo jiné: „Tohle není výjimka, ale spíš rutina některých odpadářských firem.“
- Melinh s.r.o. – pokuta 300 tisíc korun za nedodržení ohlašovacích povinností.
- Zeteon s.r.o. – půlmilionová sankce za naprosté ignorování inspektorů.
Aby toho nebylo málo, zmíněné firmy byly v uplynulých měsících za stejná pochybení pokutované opakovaně. Můžete hádat – provozují dál.
Jak vypadají triky nepoctivců v praxi?
Podle spisů si Zeteon s.r.o. „poradil“ s více než tisícem tun převážně nebezpečných odpadů, a to až ve třech krajích bez povinných povolení. Inspekce se dočkala ledového přijetí – firma se ke kontrole vůbec nedostavila, nikomu se neomluvila ani neposkytla potřebné podklady. Podle Václava Berouška, šéfa pražského inspektorátu ČIŽP:
„Je zákonná povinnost vytvořit podmínky pro kontrolu a poskytnout inspektorům součinnost. Bez této spolupráce fakticky není možné ověřit, jak firmy s odpady zacházejí.“
Stejně si počínala i Melinh s.r.o., která neohlásila zahájení provozu a za roky 2019 a 2020 vůbec neinformovala stát o tom, jak s odpady nakládá. Přitom podle evidence převzala přes 3 400 tun odpadu za dva roky. Opět – žádná spolupráce, žádné hlášení a na kontrolu nikdo z firmy ani nedorazil.
Proč se někteří nebojí riskovat?
Rovnice je v praxi prostá: pokud je zisk z obcházení zákona vyšší než případná pokuta, risk se vyplácí. Erik Geuss, ředitel ČIŽP, to komentuje přímočaře:
„Ano, v oboru existuje spousta poctivých firem. Ale stále přibývá těch, kterým jde hlavně o rychlý zisk, a ekologická pravidla jsou pro ně nepodstatná. Politici by se tím měli více zabývat a omezit prostor pro ty, kteří hazardují s životním prostředím a přitom jim stačí jen uhradit pokutu a pokračovat dál.“
Bohužel, inspekce ví, že některé firmy investují více do právníků než do ekologie. Z jejich pohledu je pokuta jen další položka v účetnictví.
Co s tím může dělat stát a každý z nás?
- Zpřísnit zákony a zvýšit pokuty – aby opravdu „bolely“ a motivovaly k prevenci.
- Podpořit veřejnou kontrolu – pokud si všimnete divného zápachu či zvýšené frekvence aut s odpadem ve vašem okolí (třeba v Libni, na Zličíně nebo někde na menších obcích), neváhejte informovat městský úřad nebo inspekci.
- Preferovat firmy s certifikací – když si objednáváte například odvoz stavební suti, vybírejte ověřené společnosti, které své povinnosti neobcházejí.
Ať už podnikáte, nebo jen chcete mít čisté okolí, neměli bychom přivírat oči. Transparentnost a odpovědnost nejsou jen hesla – v roce 2025 jde i o zdraví každého z nás.
