Víte, že v mnoha českých zahradách se každý rok opakuje chyba, která pomalu ničí úrodnou půdu? Podle odborníků z České zemědělské univerzity v Praze až 40 procent zahrádkářů sbírá plodiny tak, že zanechává holou zem, což vede k erozi a ztrátě živin. Já sám, po deseti letech editování zahradnických článků, jsem viděl, jak to ovlivňuje i ty nejlepší moravské sady. Pojďme se podívat, proč je to problém a jak to napravit.
Co je tou běžnou chybou?
Ta největší past, které podléhají začátečníci i zkušení zahrádkáři, je úplné odstranění rostlinných zbytků po sklizni. Když natrháte jablka z vašich stromků v jihočeských sadech nebo sbíráte brambory v záhředě u domu, často ty zbytky – listy, stonky, kořeny – jednoduše vyhodíte do kompostu nebo na hromadu. To vypadá čistě, ale půda zůstává holá a vystavená první mrazu či dešti.
Podle dat z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni toto způsobuje, že voda odtéká rychleji, odnáší živiny a eroduje vrchní vrstvu. V Česku, kde máme proměnlivé počasí, to znamená, že vaši zahrádka může za pár let ztratit až 2–3 cm půdy ročně. Já jsem to zažil na vlastní zahrádce v Brně – po jedné sezóně bez mulčování byla země tvrdá jako kámen.
Proč to ničí půdu právě v našich podmínkách?
Česká půda je specifická: většina zahrádek leží na hlinitých nebo písčitých typech, které jsou úrodné, ale citlivé na erozi. V oblastech jako Plzeňsko nebo Vysočina, kde prší hodně, holá zem po sklizni absorbuje méně vody a více ji propouští pryč. Experti z Agrární komory ČR upozorňují, že bez organické hmoty se snižuje mikrobiální aktivita – ty drobné organismy, které udržují půdu živou, umírají.
- Erozí: Deště odplavují humus, což vede k tvrdnutí půdy.
- Ztráta živin: Dusík, fosfor a draslík odcházejí s vodou, takže příští rok budete muset hnojit víc.
- Snížená úrodnost: Bez přírodného krytu se plevel šíří rychleji a škůdci se usazují.
V praxi to znamená, že ty krásné rajčata z vašich keříčků v Praze nebo hrušky z moravských sadů budou mít problém růst. Já si vzpomínám na čtenáře z Olomouce, který mi psal: po letech takového sběru musel zavádět chemická hnojiva, což není ideál pro ekologickou zahrádku.
Aktuální důkazy z české praxe
Studie z roku 2022 od České zahrádkářské unie ukázala, že v regionech jako Středočeský kraj až 60 procent zahrádkářů ignoruje mulčování po sklizni. To vede k poklesu organické hmoty v půdě o 15 procent za tři roky. Například v sadu u Hradce Králové, kde jsem byl na reportáži, farmeři hlásili, že po přechodu na udržitelný sběr se úrodnost zvýšila o 20 procent.
Tyto čísla nejsou abstraktní – týkají se nás všech. Pokud máte zahrádku v městské oblasti jako v Liberci, kde je půda často znečištěná, holý povrch ještě zhoršuje situaci tím, že umožňuje kontaminantům pronikat hlouběji.
Jak to udělat správně: Praktické kroky
Teď k řešení – není to složité, stačí změnit návyky. Začněte hned po sklizni a integrujte zbytky zpět do půdy. Zde je krok za krokem, jak na to, inspirovaný radami odborníků z Botanické zahrady v Průhonicích.
- Vyčistěte selektivně: Odstraňte jen nemocné nebo poškozené části. Zbytek nechte na místě nebo ho nakrájejte na menší kusy.
- Mulčujte okamžitě: Použijte slámu, posekanou trávu nebo kůru z českých dubů – ideálně z místních zdrojů, jako je firma Agrofer z Olomouckého kraje. To udrží vlhkost a chrání před erozí.
- Přidejte kompost: Vraťte organiku zpět – například listí z vašich jabloní smíchejte s kompostem. To obnoví živiny přirozeně.
- Sledujte pH: Po sezóně otestujte půdu kitovem od české značky Agrotest – ideální hodnota pro většinu plodin je 6–7.
- Plantejte krycí rostliny: Vysajte viku nebo hořčici na podzim, aby zakryly zem a obohatily ji dusíkem na jaře.
Toto není teorie – já sám to aplikuji na své zahrádce a vidím rozdíl. Půda je měkčí, plodiny zdravější a nemusím bojovat s pleveliem tolik jako dřív. V Česku, kde máme krátkou sezónu, je každé procento úrodnosti důležité.
Co říkají experti a co z toho vyplývá
Odborníci jako docent Jan Novák z Mendelovy univerzity v Brně zdůrazňují, že udržitelný sběr není luxus, ale nutnost. Pokud chceme, aby naše zahrady – od malých balkónových v Karlových Varech po velké sady v Mikulovsku – přežily změnu klimatu, musíme chránit půdu. Dlouhodobě to znamená méně hnojení, nižší náklady a zdravější plodiny pro vaši rodinu.
Ještě jeden tip z mé praxe: začněte malým – jen s jednou záhonem – a sledujte změny. Po roce uvidíte, jak se půda zlepšuje.
Co vy na to? Máte v zahrádce podobné problémy? Sdílejte v komentářích své zkušenosti nebo tipy – rád diskutuji, abychom společně zlepšili naše české zahrady.
