Rok 2024 se na českém trhu s elektřinou zapíše jako opravdu výjimečný: Spotřeba a výroba elektřiny klesly na nejnižší hodnoty od roku 2002. Přes rostoucí popularitu elektromobilů nebo tepelných čerpadel, které by mohly zvednout energetickou poptávku, výraznější vliv na čísla zatím nemají. Co stojí za tímto trendem a kam směřuje tuzemská energetika?
Rekordně nízká výroba i spotřeba: Hraje hlavní roli útlum průmyslu?
Statistiky jsou neúprosné. Zatímco mnozí čekali, že s rozvojem elektromobility či elektrotepelných technologií půjde spotřeba elektřiny nahoru, data ukazují úplný opak. Loňský rok znamenal pro českou energetiku pokles výroby i spotřeby napříč odvětvími. Prvotním důvodem je podle Matěje Hrubého z EGÚ Brno především ekonomické zpomalení a nižší průmyslová aktivita.
„Nejde o vliv úspor nebo technologických novinek, ale o slabší ekonomiku napříč Evropou. Spotřeba elektřiny padá i přes veškerou očekávanou elektrifikaci v dopravě a vytápění. Výsledek? Méně spotřebováváme a tím pádem vyrábíme méně elektřiny – zejména z uhlí,“ vysvětluje Hrubý.
Výroba klesla v celé Evropě. Česká republika mezi největšími poklesy
- Německo: o 22 % méně elektřiny z uhlí (meziročně pokles o 33 TWh)
- Polsko: pokles o 18 % (22 TWh)
- Česko: výroba z uhlí klesla o 11 % (tedy 4 TWh)
Výrazné poklesy hlásí i další státy — například Itálie nebo Belgie.
Energetický mix v roce 2024: Uhlí a jádro stále vládnou, ale FVE sílí
Všemi typy elektráren se u nás za loňský rok vyrobilo 72 TWh elektřiny, což je o 10 % méně než o rok dříve. Největší podíl dlouhodobě tvoří jádro a uhlí – dohromady necelých 80 % všeho proudu, tedy 56 TWh.
Naopak slunce si polepšilo. Díky investicím domácností, firem i úřadů se produkce solární energie zvýšila na 2,8 TWh, což znamená 18% růst oproti předchozímu roku. Voda dodala s 2,3 TWh stabilní výkon. Větrná energetika má v Česku stále spíš symbolický význam – 700 GWh za celý rok.
Plynové elektrárny kvůli drahému plynu vyrobily méně, než bývá zvykem (3,3 TWh).
Budoucnost obnovitelných zdrojů: Potenciál i překážky
„Plánujeme, že v roce 2030 bude energie z větru pokrývat asi 3 TWh české výroby. Klíčem je nová legislativa, která podporuje komunitní energetiku. Dle našich propočtů má potenciál pro větrné elektrárny asi 7 % území Česka – v praxi by to znamenalo až 1,5 TWh navíc díky novým projektům,“ říká opět Matěj Hrubý.
Fotovoltaika sice v Česku stoupá a letos má čekat další růst, přesto experti varují: nedosáhneme stanovených cílů EU pro obnovitelné zdroje. Pro rok 2030 má být jen ze slunce v Evropě 600 TWh (aktuální podíl je 196 TWh, tedy ani ne 8 % produkce).
Kdy se v Česku projeví elektromobilita na číslech spotřeby?
Zatímco některá města jako Praha nebo Brno už zavádějí veřejné dobíjecí stanice a tuzemské automobilky včetně Škody chystají do prodeje nové modely elektromobilů, dopad na spotřebu elektřiny se stále neprojevuje. Máte tedy doma nový elektromobil nebo plánujete nákup? V makrostatistikách energetiky jej zatím rozhodně „neutopíme“.
Co si z toho odnést?
- Pokles výroby a spotřeby je výsledkem slabšího průmyslu a ekonomiky, nikoli masivních úspor v domácnostech.
- Uhlí a jádro se drží na špičce, ale podíl obnovitelných zdrojů stabilně roste – hlavně fotovoltaika.
- Přechod na zelenou energii má před sebou ještě spoustu výzev, ačkoliv technologie i zákony se mění rychleji než kdy dřív.
Chcete-li skutečně ovlivnit svoji stopu, zaměřte se na investice do vlastních fotovoltaických panelů či podpořte komunitní projekty. Do roku 2030 nás čeká období energetických změn, které už teď píšou nová pravidla české energie.
