Elektřina z fotovoltaik stále dražší kvůli kompenzacím: Má to dnes ještě smysl?

Spread the love

V posledních dvou letech sledujeme v Česku i sousedním Německu doslova raketový růst solárních elektráren. Počet nových instalací stoupá doslova každým měsícem a na první pohled se to může zdát jako jednoznačná cesta k čistší energetice. Jenže s příchodem letních měsíců přichází také jeden zásadní problém: přebytky elektřiny, které už síť není schopná rozumně využít. A tím celé odvětví naráží na limity současného systému státních podpor.

Slunce svítí — ale kam s elektřinou?

Stává se běžným, že ve slunečném odpoledni fotovoltaické elektrárny vyrobí víc elektřiny, než kolik dokáže síť nebo spotřebitelé spotřebovat. Co se stane s touto elektřinou? Distribuční společnosti ji musí odmítat nebo hledat možnosti skladování. Ale kapacity nejsou dostatečné ani v roce 2025.

  • Jen v Německu dosahují odškodnění za neodebranou zelenou elektřinu miliardové částky v eurech ročně.
  • Tyto náklady v konečném důsledku platí nejen energetické firmy, ale hlavně sami daňoví poplatníci a zákazníci v ceně elektřiny.

Původně měl systém státních kompenzací pomoci rozjezdu čisté energie, rychlému snížení závislosti na uhlí a plynu a poklesu cen elektřiny pro běžné domácnosti. Ta základní mise se (alespoň v některých regionech) částečně povedla — dnes tu ale stojíme před novými otázkami.

Když podpora začíná přerůstat v problém

Klíčový problém je nedostatek úložišť pro přebytečnou solární elektřinu. Technologie baterií sice rychle zlevňují (stačí srovnat ceny domácích baterií z roku 2020 a dnes), ale v praxi pořád nemáme kapacitu, která by absorbovala obrovské sezonní přebytky, zejména v oblastech jako je jižní Morava či severní Bavorsko.

Kromě toho se ozývají i hlasy, že dnešní systém podpor už spíše udržuje zavedené hráče na trhu než opravdu pomáhá novým inovacím. Otázkou tak zůstává: má vůbec ještě smysl v roce 2025 dotovat solární energii stejnou formou jako před deseti lety?

Co dál: Inovace nebo pokuty?

Ve veřejné debatě se objevuje několik návrhů, jak situaci změnit. Diskutuje se například:

  • Zavedení sankcí pro výrobce, kteří “zaplaví” síť elektřinou v době, kdy o ni není zájem.
  • Přesunutí státní podpory z přímých kompenzací spíše do investic do modernizace sítě a rozvoje bateriových technologií.
  • Motivace provozovatelů k lepšímu plánování výroby — například chytrými tarifními modely, které zohlední reálnou spotřebu.

Z aktuálních dat energetických společností (například ČEZ v jižních Čechách nebo E.ON v Bavorsku) jasně vyplývá, že právě investice do úložišť a chytré domácí energetiky budou hrát v příštích letech zásadní roli.

Praktické tipy pro majitele solárních panelů

  • Sledujte aktuální dotační programy na domácí bateriová uložiště, třeba Nová zelená úsporám.
  • Plánujte spotřebu — třeba spouštění velkých spotřebičů na solární “špičku” během dne.
  • Zvažte decentralizované sdílení energie v komunitních projektech — trend, který v Česku rychle roste (zejména na Vysočině nebo v centru Prahy).

Naše energetika stojí na rozcestí. Je čas přehodnotit pravidla hry, aby ze solární energie profitovalo nejen životní prostředí, ale i domácnosti a firmy. Možná už brzy uvidíme, že místo bezhlavých dotací přichází promyšlená modernizace. Každopádně — “slunce zdarma” není bez investic a chytrých řešení skutečně zdarma.