Podzim, hromady listí a pocit, že musíte všechno shrabat hned — znáte to. Pokud teď plánujete naházet listí kolem záhonů, zastavte se na minutu.
V mém pozorování mnoho zahradníků dělá stejné chyby: šetří, ale ve výsledku rostlinám spíš ublíží. Přečtěte si to teď, než bude plevel a plíseň mít čas si sednout.
Proč mulč z listí selhává, když ho používáte „po česku“
Listí není univerzální mulč. Různé stromy, různé vlastnosti — a pokud s tím nepočítáte, vznikne spíš „deka“ plná škůdců než zdravá půda.
Co nejčastěji vidím dělat špatně
- Hrnou se celé suché listy do silné vrstvy — a půda pod nimi se dusí.
- Nikdo listí neshreduje; zůstane hustá plachta, kde se drží voda a plíseň.
- Listí z jehličnanů nebo ořešáku jde přímo do záhonu bez filtrace.
Které listí použít a kterému se vyhnout
Mnoho lidí předpokládá, že „všechny stromy jsou stejné“. Není to pravda.
- Dub, buk — rozkládají se pomalu, vytváří kvalitní humus, jsou v pohodě, když je rozdrtíte.
- Lípa a javor — univerzální, rychlejší rozklad, dobré do záhonů.
- Borovice a smrk — kyselé jehličí zhorší pH; použijte je spíš na cesty nebo do kompostu s vápnem.
- Ořešák (anglický/juglans) — může uvolňovat látky, které některé rostliny omezují; raději mimo záhony pro citlivé rostliny.
V praxi: jak poznáte nevhodné listí
Pokud listí slepí dohromady jako moc hustý koberec a dlouho zůstává mokré, nebude se rozkládat správně. To je známka, že ho musíte upravit před použitím.
Mimochodem — trik, který mi změnil práci na zahradě
Nejlepší mulč z listí není ten, který rozložíte hned, ale ten, který nejprve „uleží“ a rozdrobíte ho. V praxi to dělám takhle:
- Sežeň tašku nebo kompostér (v Hornbachu/OBI pořídíte plastový kompostér za pár set korun).
- Rozdrť listí sekačkou na posečenou trávu — projděte ho jednou nebo dvakrát, až se z něj stanou drobné kousky.
- Složte do kompostéru nebo perforovaných pytlů, přidejte trochu zeminy a vlhkosti. Zakryjte volně.
- Aerujte občas vidlemi; za 6–12 měsíců máte „leaf mould“ — tmavý, jemný mulč.
Nadrobno rozdrcené listí = zlato pro půdu. Funguje to v Praze i na chatě na Vysočině.
Rychlý hack: 5 kroků, jak udělat mulč z listí za víkend
- 1) Nasbírej listí do jednoho místa (nechte přes den uschnout).
- 2) Přesekej to sekačkou s košem (nebo listy projděte křovinořezem).
- 3) Smíchejte s posekanou trávou v poměru cca 3:1 (listy:tráva).
- 4) Rozložte tenkou vrstvu (3–5 cm) okolo rostlin, ne až ke kmeni.
- 5) Na jaře doplňte kompostem a lehce rozhrňte — připravíte půdu bez práce navíc.
Ale je tu nuance: škůdci a plísně
Pokud vrstvěte listí příliš silně a zůstane vlhké, přilákáte slimáky a zvýšíte riziko hub. V mých zkušenostech stačí tenká vrstvička a pravidelné provzdušnění, aby se tomu zabránilo.
- Vyvarujte se vrstvy nad 7 cm u trvalek.
- U zeleninových záhonů raději listí kompostujte nejdřív.
- Na cestách a kolem skleníku použijte spíše štěpku nebo drcené větve — listí klouže.
Co dělat, když máte tuny listí (města jako Brno nebo Praha)
Městské sběry listí jsou běžné — využijte je. V mnoha obcích se listí sváží nebo jsou komunitní komposty.
- Dajte listí na komunitní kompost, pokud ho máte poblíž.
- Rozdáváte ho jako „mulč zdarma“ sousedům, kteří mají stromy citlivé na sucho.
- Máte-li zahradní servis, nabídněte jim výměnu — oni odvezou větve, vy získáte listí.
Krátké shrnutí
Mulč z listí může ušetřit peníze a zlepšit půdu — pokud s ním umíte pracovat. Mnozí to ale používají špatně, a tak škodí místo aby pomáhali.
Teď bych rád věděl: co děláte vy s listím na své zahradě? Máte nějaký trik, který nefunguje, nebo pravý poklad, o který se chcete podělit?
