Pokud jste v posledních měsících sledovali debatu o cenách potravin v Česku, nejspíš vám neuniklo, že zemědělci nejsou zrovna v ideální pozici. Velké řetězce často určují podmínky na trhu způsobem, který malým a středním farmářům ztěžuje život i rozvoj. A právě to se stalo ústředním tématem, které rezonuje napříč tuzemským zemědělstvím v roce 2025.
Sklizeň jablek v okolí Litoměřic.
Foto: Jill Wellington, Pixabay
Nejčastější spory: Ceny pod náklady a povinná účast ve slevových akcích
Představte si, že pracujete celý rok na úrodě, investujete do hnojiv, strojů, poctivě odvádíte práci – a pak vám obchodní řetězec nabídne cenu, která ani nezaplatí vaše minimum. A pokud chcete vůbec prodávat, musíte se ještě finančně podílet na reklamních akcích, o nichž sami nerozhodujete.
A právě podobnými praktikami se podle loňského průzkumu Agrární komory ČR cítí ohrožená většina tuzemských zemědělců. Mezi hlavní problémy patří:
- Odběr zboží hluboko pod výrobními náklady
- Povinné spolufinancování slevových akcí a propagačních materiálů
- Požadavky na zpětný odběr neprodaného zboží
- Nedodržování termínů fakturace
Jak mi nedávno řekl v rozhovoru starosta malé středočeské obce, kde se tradice farmaření dědí z generace na generaci: „Supermarkety mají páky, zemědělec často příliš manévrovacího prostoru nemá.“ Je jasné, že řetězce jako Kaufland, Lidl nebo Albert mají díky své velikosti značnou vyjednávací sílu. A právě proto zemědělci požadují, aby se stát jasně postavil na jejich stranu.
Chystaná legislativa: Kdy se dočkáme skutečné změny?
Debaty o novém zákonu proti neférovým obchodním praktikám už běží přes rok. Česká republika má povinnost převzít do své legislativy evropskou směrnici a zavést jasná pravidla – například povinnost platit za rychle se kazící zboží nejpozději do 30 dnů a zákaz nerealistických požadavků na slevové akce.
Zatím ale vláda zákonodárný rámec neposvětila, a čeští zemědělci proto stále čekají na jasná pravidla. Prezident Agrární komory ČR, Jan Doležal, v této souvislosti prohlásil: „Nerovné podmínky na trhu jsou jedním z hlavních problémů českého zemědělství. Bez zásahu státu hrozí, že z českých farmářů budou jen levní dodavatelé do regálů, kteří o svých cenách prakticky nerozhodují.“
Příklady z praxe: Proč jsou marže na bramborách tak vysoké?
Skvělým příkladem celé problematiky jsou brambory, jeden ze symbolů české kuchyně. Podle statistik platili letos zemědělci průměrně 3,85 Kč za kilogram, ale cena v obchodech šplhala v průměru ke 13 korunám. To znamená, že samotný pěstitel z výsledné ceny získal sotva třetinu – a někdy ani to ne.
Co z toho vyplývá? Někteří farmáři proto v poslední době volí cestu prodeje ze dvora. Například na farmářském trhu na Náplavce je dnes běžné, že si můžete koupit brambory napřímo od pěstitele a přesvědčit se, kde se tento rozdíl opravdu tvoří.
Proč by vás měly neférové praktiky obchodních řetězců zajímat?
Jako spotřebitelé stojíme mnohdy před volbou – podpoříme místní produkci, nebo sáhneme po akční nabídce anonymního řetězce? Čím dál častěji slýcháme volání po větší transparentnosti cenotvorby a férovějším postavení českých zemědělců. Pokud vás zajímá, odkud vaše potraviny pochází a jak souvisí kvalita s cenou, nová legislativa by mohla přinést zdravější konkurenční prostředí i jasná pravidla hry.
Jak můžete pomoci vy?
- Dávejte přednost českým potravinám, ideálně s ověřitelným původem.
- Nakupujte na trzích, farmářských prodejnách či přímo u producenta.
- Zajímejte se o to, jak vzniká cena vámi kupovaných výrobků.
Pevně věřím, že pokud stát konečně upraví pravidla a podpoří domácí zemědělce důsledněji, dočkají se změny nejen samotní farmáři, ale i my jako spotřebitelé. Proto sledujte vývoj této kauzy, mluvte o tom ve svém okolí a buďte všímaví – jde o kvalitu potravin na vašem stole.