Česko investuje miliardy do výsadby stromů, většina z nich ale nepřežije dlouho

Spread the love

V posledních letech se v Česku sází stromy rekordním tempem. Často se dokonce říká, že jsme v rámci EU premianty v umělé výsadbě lesů – výrazně předbíháme přirozenou obnovu. Jenže výsledek? Ročně mizí miliardy korun na výsadby lesů, které v podmínkách současné klimatické krize zkrátka nejsou odolné a živě v paměti zůstávají kalamity z minulých let.

Česká strategie: sázet, sázet, sázet

V posledních letech jsme svědky bezprecedentního tempa obnovy a výsadby lesů po celé zemi. Největší zásluhu má klimatická změna, sucho a kalamity spojené s kůrovcem – například v regionu Vysočina byly místní lesy zasaženy extrémně tvrdě.

Podle dat Českého statistického úřadu se jen v roce 2022 zalesnilo skoro 40 tisíc hektarů půdy, a to nejenom sázením sazenic, ale i výsevem. I když jde o mírný pokles oproti roku 2021, pořád ještě mluvíme o rekordních číslech.

Chybí rozmanitost stromů, lesy hynou

Odborníci z akademické sféry a lesnictví ale zvedají varovný prst: české lesy jsou jednostranné, sází se druhy, kterým se v konkrétních lokalitách často nedaří. Výsledkem jsou oslabené a málo odolné porosty, které rychle podléhají změnám klimatu a nemocím.

Typickým příkladem je smrk. Dlouhodobě obsazuje přes 30 % zalesňovaných ploch. Na některých místech k tomu má svůj důvod – do krajiny patří, jinde se ale sází hlavně z ekonomického hlediska. Smrk je rychle rostoucí a dobře se prodává, což je lákadlem třeba pro městské lesy v Praze, Brně či Ostravě.

Umělá výsadba vs. přirozená obnova: Česko je extrém

Miliardy korun, které stát i obce investují do zalesňování, často nepřinášejí kýžený výsledek. Podle dat z evropského reportu State of the European Forests (2020) probíhá v Česku 95 % obnovy lesa umělou výsadbou. To je obrovský rozdíl oproti průměru EU, kde umělá výsadba tvoří jen 29 % všech nových lesních porostů.

Jinými slovy: sázíme rychleji, ale ne nutně chytře. Tam, kde třeba v Rakousku, Německu nebo Skandinávii dávají prostor přirozené obnově, české lesnictví stále spoléhá na člověka a sazenice. Výsledkem jsou vyšší náklady při menších ekologických přínosech.

Jak z toho ven? Rady, které opravdu fungují

  • Důvěřujte přírodní obnově. Lesy v Česku umí vyrůst i bez intenzivního zásahu člověka, pokud jim to prostředí dovolí.
  • Zaměřte se na pestrost. Vysazujte druhově pestřejší směsi. Dub, buk, javor – nejen smrk a borovice!
  • Přemýšlejte v dlouhodobém horizontu. Krátkodobý zisk nesmí být přednější před stabilitou a zdravím lesů pro budoucí generace.
  • Podporujte regionální iniciativy. Spoustu zajímavých projektů najdete např. v Plzeňském či Jihomoravském kraji, často ve spolupráci s místními univerzitami.

Fakta, která se vyplatí znát

  • V roce 2022 se zalesnilo přes 39 000 hektarů půdy v ČR.
  • Smrk stále dominuje – 31 % nové výsadby tvoří právě on.
  • Přes 90 % nových porostů vzniká díky člověku, nikoli přirozeným způsobem.
  • Výsadba stromů nás každoročně stojí miliardy korun, efekt není adekvátní investici.

Závěr: Změna přístupu je klíčová

Pokud chceme, aby české lesy přežily další desetiletí a odolaly extrémům počasí, musíme změnit náš přístup. Myslete na rozmanitost, podporujte přirozené procesy a vybírejte druhy stromů podle místa, nikoli jen podle ekonomických tabulek. Jinak budou české miliardy pokračovat v cestě – ale ne správným směrem.