Možná jste si všimli, jak se české lesy v posledních letech mění. Odborníci varují, že míra kácení a škůdců zásadně ovlivnila stav našeho lesního bohatství. Místo tradičního zachycování CO2 totiž přispívají ke zvyšování jeho koncentrace v ovzduší. Tento posun má reálné důsledky pro celou republiku i naše budoucí generace.
Proč české lesy přestaly fungovat jako „plíce“ Česka
Už jako děti nám říkali, že lesy jsou plíce planety. Dnes už to, bohužel, v případě Česka moc neplatí. Dlouhodobý stres z intenzivní těžby a rozšiřování monokultur – hlavně smrku – způsobil, že tisíce hektarů lesů jsou poškozené a emisemi CO2 přispívají ke klimatickým změnám.
Rizika: Úbytek vody a živin výrazně komplikuje obnovu
Půda v odlesněných oblastech rychle ztrácí nejen vláhu, ale i živiny, což ztěžuje návrat stromů a rovnováhy. Jak upozorňuje například Martin Valtera z brněnské Mendelovy univerzity, kůrovcová kalamita v posledních letech nakazila téměř všechny věkové stupně lesů – výjimkou jsou jen mladé porosty do 20 let.
- Kvůli nedostatku kvalitních sazenic se stále vysazuje smrk i tam, kde to není vhodné.
- Degradace půdy snižuje její schopnost zadržovat vodu i uhlík.
- Živiny z půdy se odplavují do toku řek, což ještě více komplikuje obnovu a růst nových stromů.
Kde je problém a jak z toho ven? Praktická fakta, která potřebujete znát
Návrat života do lesů není snadný, zejména když chybí voda a živiny. Odborníci proto plánují detailní výzkum zaměřený přímo na půdu v kalamitních oblastech. Je to klíč, protože právě z těchto míst uniká při absenci zeleně nejvíc uhlíku do atmosféry.
Co s tím mohou dělat lesníci a vědci? Aktuální trendy v českém lesnictví
-
Pestré druhové složení: Sázet nejen smrk, ale také modřín, dub či borovici podle typu půdy.
-
Omezení holosečí: Vytvářet mozaiku menších těžeb a otevřených ploch místo rozsáhlých holin.
-
Podpora retence vody: Obnovení mokřadů, remízků a ochrana lesních pramenišť.
-
Ochrana půdních organismů: Nezanedbávat význam mikrobů a živočichů, kteří obnovují zdravou lesní půdu.
Do tříletého projektu, financovaného Ministerstvem zemědělství přes Národní agenturu pro zemědělský výzkum, jsou zapojeni kromě VÚLHM i odborníci z Mendelovy univerzity a České zemědělské univerzity. Výsledky jejich práce by měly nabídnout českým lesníkům praktické postupy, jak zadržovat uhlík, zachovat živiny v krajině a nastartovat obnovu lesů v nejpostiženějších oblastech.
Zajímavost na závěr
Věděli jste, že například na Vysočině vznikají komunitní projekty sázení pestrých lesů, do kterých se může zapojit kdokoliv – děti, seniori, neziskové organizace i malé firmy z okolí? Najděte aktuální výzvy třeba v aplikaci Hlídač státu nebo přes iniciativu Zachraňme lesy. I malý krok může v budoucnu znamenat velký rozdíl.
