Temelín a Dukovany, dvě české „jaderné srdcovky“, se znovu zapsaly do statistik – za minulý rok společně vyrobily druhé největší množství elektřiny ve své historii. Zní to jako důvod k oslavě, ale budoucnost jádra u nás i v rámci EU je nadále plná otazníků. Jak se na situaci dívají experti, proč je „taxonomie“ tak důležitá a co to znamená pro české domácnosti a firmy?
Obohacený uran v akci
Foto: WikiImages / Pixabay
Stabilita českých jaderných elektráren: Máme na co být hrdí
Podle aktuálních dat skupiny ČEZ, která obě elektrárny provozuje, výroba elektřiny meziročně vzrostla o tři procenta. Výsledkem je impozantních 30,73 terawatthodin dodaných do sítě. Když vezmeme v úvahu složitost energetického trhu v roce 2024, i malý nárůst znamená krok správným směrem.
Každý den provozu v Temelíně a Dukovanech znamená výraznou úsporu emisí. Jen za loňský rok, podle ČEZu, tato jaderná energie ušetřila 22,5 milionu tun CO2. To je číslo, které by jinak leželo na bedrech českého uhelného průmyslu.
Kde se láme chleba: Proč „taxonomie“ v Bruselu tolik řešíme?
Téma takzvané taxonomie obnovitelných zdrojů není jen slovní hříčka úředníků EU. Právě na tomto rozhodnutí závisí, zdali bude jádro počítané mezi ekologicky šetrné zdroje – a tím i dostupnost levnějších financí pro nové projekty.
Pokud by se evropské úřady nakonec rozhodly jádro vyškrtnout ze „zelené rodiny“, čeká nás zdražení výstavby nových bloků, včetně rozšíření Dukovan. A to je něco, co znepokojuje nejen energetiky, ale třeba i představitele českého průmyslu a obce, které už dnes čelí vyšším cenám elektřiny.
Rakouská a německá stopka: Komu není jádro po chuti?
Česká republika patří v jádru mezi evropské premianty, na starém kontinentu je to však komplikovanější. Například Rakousko a Německo razí striktně proti-jaderný kurs. Pro české politiky i odborníky to znamená pravidelně vysvětlovat a obhajovat, proč má jádro pro naši zemi takový význam – nejen kvůli stabilitě, ale i kvůli soběstačnosti.
Zatímco například Francie nebo Maďarsko rozvoj jádra podporují, Němci i Rakušané jsou stále proti a tlačí na přísnější pravidla v evropské „taxonomii“. Výsledek? Klima kolem jaderné energie v Bruselu zůstává napjaté.
Co čeká českou energetiku v roce 2025?
- Stabilní provoz Temelína a Dukovan zůstává klíčem k nízkým emisím v Česku.
- Konečné rozhodnutí o statusu jádra v EU může ovlivnit budoucí ceny elektřiny i naši cestu ke klimatické neutralitě.
- Rozhodování o nových blocích v Dukovanech je stále na stole – jasnější mantinely možná poznáme už letos.
Jestli jste někdy přemýšleli, odkud teče elektřina u vaší ledničky nebo rychlovarné konvice, je dobré vědět, že tuzemské jádro nabízí jednu z nejčistších cest, jak energii vyrábět bez zbytečných emisí. Zda tuto výhodu uhlídáme pro další dekády, bude záležet nejen na inženýrech, ale hlavně na politicích v Praze i v Bruselu.
Pokud vás téma zajímá, sledujte aktuální dění na stránkách ČEZu, Ministerstva průmyslu a obchodu, nebo třeba serverů Euro.cz a iHNed.cz – diskuse o tom, co bude s českou energií dál, je letos opravdu napínavá.
