Není to tak dávno, co se většina zemědělců v Česku musela spoléhat na běžně dostupné přípravky a antibiotika, aby ochránili úrodu před bakteriemi. V roce 2025 ale přišli výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně s něčím mimořádným – speciální směsí stříbra, mědi a grafenoxidu, která, soudě podle výsledků, může v našem zemědělství znamenat skutečný zlom.
Foto: Couleur / Pixabay
Jak nový postřik funguje a čím je výjimečný?
Tým zkušených chemiků pracoval na vývoji přes deset let. Jejich unikátní postřik využívá nanočástice stříbra, mědi a grafenoxidu. Zní to trochu jako alchymie, ale ve skutečnosti jde o praktickou a bezpečnější alternativu k antibiotikům, kterých je v zemědělství stále větší odpor kvůli nárůstu rezistence.
- Efektivita: Podle testů na rajčatech a paprikách je až 20 000krát účinnější než současné přípravky dostupné v prodejnách typu Agroman či Zahradník.cz.
- Šetrnost: Spotřeba je srovnatelná s přírodními přípravky, přitom chrání i před bakteriemi rezistentními na běžná antibiotika.
- Méně chemie: Výrazně nižší zátěž pro prostředí a zdraví pracovníků na polích na jižní Moravě či Vysočině.
Viditelné výsledky – dokonce i bez lupy
Během testování vědci některé rostliny záměrně infikovali bakteriemi. Ty, které ošetřili novým postřikem, zůstaly zdravé, bez jediného příznaku skvrn či hniloby. U běžně ošetřených rostlin bylo poškození patrné na první pohled. Pokud jste někdy zachraňovali okurky či jahody před nemocemi, víte, jak frustrující je sledovat úrodu mizet před očima.
Mě osobně překvapilo, že rozdíl byl patrný už za pár týdnů. Vědci to potvrdili, když porovnávali ošetřené a neošetřené rostliny pod prostým světlem skleníku.
Co z toho plyne pro české zemědělce?
Cílem není jen zvýšit výnosy, ale hlavně chránit přírodu i zdraví lidí. V době, kdy se po celé ČR diskutuje o udržitelnosti, může tato inovace z Brna pomoci snížit používání chemie na minimum – a přitom ještě zlepšit kvalitu úrody.
- Vyšší efektivita: Méně plýtvání, vyšší výnos.
- Ekologičtější přístup: Podpora místní produkce i exportu bez zbytečných ztrát způsobených nemocemi rostlin.
- Bezpečné potraviny: Méně reziduí v ovoci a zelenině přímo z moravských polí.
Co bude dál?
Univerzita již jedná s tuzemskými i zahraničními firmami, aby se přípravek dostal k profesionálním farmářům i menším pěstitelům napříč kraji. Dává to smysl – v době, kdy si na českých trzích ceníme kvalitních lokálních potravin a snažíme se držet krok s evropskými standardy.
Podle slov Roberta Pokludy ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity spočívá největší přínos právě v omezení chemizace polí a účinnější ochraně plodin „tam, kde jsme ji dosud jen těžko dokázali zajistit“.
Jsem zvědavý, jak si tento postřik povede v komerčním měřítku, ale první výsledky vypadají slibně. Možná už příští rok ochutnáme rajčata ze Znojemska, která si poradila s bakteriemi bez špetky antibiotik.