Přemýšleli jste někdy, co se vlastně děje s odpadem z restaurací a jídelen? Právě v Brně teď vzniká projekt, který by mohl výrazně posunout soběstačnost čistíren odpadních vod – a zároveň vyřešit problém s tisíci tunami gastroodpadu, který v Česku každoročně vzniká. Zní to jako sci-fi, ale realitou se to může stát už velmi brzy.
Proč je gastroodpad problém – a jak to můžeme změnit?
Jen za rok 2020 u nás vzniklo přes 970 tisíc tun odpadu z gastroprovozů. Bohužel, spousta ho stále končí na skládkách nebo ve spalovnách. Typické kompostování totiž často nejde – obsah z kuchyní je příliš pestrý a díky koření, proteinům a dalším příměsím kompost prostě nevznikne dobře. Jak tedy naložit s horami zbytků, které restaurace i bistra denně vyprodukují?
Revoluční nápad: spojit síly gastroodpadu a čistírenských kalů
Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity (znáte ji z úspěšných projektů ve spolupráci s městem) přinášejí řešení: míchání gastroodpadu s kaly z čistíren odpadních vod. Právě v čistírnách vznikají každý rok statisíce tun kalů, které už dnes využívají pro výrobu energie. Výzkumný tým zkoumá, který poměr složek je ideální, aby vzniklo co nejvíc biometanu.
Kofermentace: cesta k energetické soběstačnosti čistíren
Jak potvrdil doktor Pavel Suchý z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky, právě kofermentace, tedy společné zpracování dvou druhů odpadu, může zajistit stabilitu procesu i vysokou efektivitu:
„Gastroodpad je velmi variabilní složka. Pokud jej spojíme s kalem, vyrovnáme výkyvy a optimalizujeme výrobu biometanu,“
říká Suchý. Podle propočtů vědců by tímto způsobem mohly být čistírny až z 80 % energeticky soběstačné. Dnes je to přitom zhruba polovina.
Bezpečnost a technologie: české know-how předchází Evropu
Možná víte, že s odpady z kuchyní se musí zacházet obzvlášť opatrně – kvůli možným bakteriím (například salmonela nebo známé „éčka“ E.coli). Velká výhoda je, že většina větších čistíren v Česku už má potřebné technologie i povolení. Nemusí tak investovat do drahého vybavení, které by bylo nutné jinde v Evropě.
Brněnský pilot: spolupráce města, firem a univerzity
Zajímavostí je, že vědci nespolupracují jen s laboratořemi, ale i s místní firmou svážející odpad z restaurací a jídelen. Právě díky tomu mohou v reálných podmínkách testovat, jaké proporce jsou nejúčinnější a jak řešení přenést do praxe i v dalších českých městech.
Proč by vás to mělo zajímat?
- Větší energetická nezávislost našich měst – to je téma, které s rostoucími cenami plynu a energií nabývá na důležitosti.
- Menší ekologická zátěž, méně odpadu umístěného na skládky, méně emisí z jeho spalování.
- Možnost inspirovat další regiony – pokud se model uchytí v Brně, může být inspirací například pro Ostravu, Plzeň nebo menší města s vlastními čistírnami.
Za mě osobně je tohle přesně typ projektu, který stojí za to sledovat. Téma spojení „zbytků z oběda“ a pokročilé energetiky hýbe celou Evropou – a Češi mají šanci hrát v první lize. Navíc jde o řešení, které by (v kombinaci s chytrým sběrem a osvětu mezi obyvateli) mohlo změnit způsob, jakým se na odpad díváme.
Co myslíte, dočkáme se v nejbližším desetiletí energeticky soběstačných čistíren po celé republice?
Budu rád, když se podělíte o svůj názor, nebo sdílíte zkušenosti vašeho města. Inspirace z regionů, jako jsou Brno-Komárov nebo Praha-Troja, je v tomhle oboru nesmírně cenná – a možná právě váš tip se stane dalším článkem v tomhle příběhu.
