Rok 2025 přináší do Velké Británie nové výzvy: experti varují, že s blížící se zimou může dojít až k výpadkům proudu. Právě v této době vláda výrazně zrychluje svůj plán snížit emise – a to především díky rychlému přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Jenže ty jsou, upřímně řečeno, zatím dosti nestálé. Co to znamená v praxi a jak to ovlivní vás i běžný život v evropském regionu?
Stožáry přenosové sítě nedaleko Londýna. Fotografie: Charlotte Venema / Unsplash
Kritické zimní měsíce: Proč je situace jiná než dřív?
Británie má před sebou ambiciózní plán: za čtrnáct let chce mít energetiku téměř bez emisí. Už od posledního Glasgow COP se země snaží být lídrem v evropské dekarbonizaci. Letos se ovšem poprvé podle National Grid otevřeně mluví o možném blackoutu.
- Poptávka po elektřině v zimních měsících tradičně roste – vytápění, svícení, provoz domácností i průmyslu jsou v těchto týdnech na maximu.
- Přechod k obnovitelným zdrojům je sice ekologicky zásadní, ale počasí (vítr, slunce) je v Británii nevyzpytatelné.
Plyn je drahý a stále klíčový
Aktuálně okolo 42 % britské elektřiny stále vyrábí plynové elektrárny. Jenže plyn za poslední rok opakovaně prudce zdražil a některé dodavatelské firmy dokonce zkrachovaly – podobně jako jsme to viděli i na menším trhu v Česku. Například v Birminghamu ukončilo činnost už deset menších operátorů.
Vláda sice ujišťuje, že kapacita na zimu zatím stačí, ale rezervy budou nejnižší za šest let. Na podobnou nejistotu jsme si až do nedávna v regionu příliš nezvykli.
Obnovitelné zdroje: Vize nebo realita?
Británie sází jednu kartu za druhou: buduje nové pobřežní větrné parky, investuje do jaderné energie a testuje přechod na vodík a větší solární farmy například v jižní Anglii.
- Větrná a solární energie mají letos podle expertů pokrýt až polovinu spotřeby v letních měsících.
- Vláda také rozšiřuje technologie na zachycování a ukládání CO2, které by měly pomoci udržet rovnováhu energetiky i při přechodu na nové zdroje.
Když jsme se ptali místních v Liverpoolu nebo Sheffieldu, zazněla od mnohých skepse: „Větrníkům na pobřeží fandím, ale když nefouká, máme problém. A plyn je momentálně pro běžné rodiny prostě drahý,“ říká paní Linda, která vede malou kavárnu v centru Sheffieldu.
Stabilita a bezpečnost především: Co může pomoci?
Bývalý ministr energetiky Kwasi Kwarteng už v minulých letech upozorňoval, že cesta k energetické nezávislosti bude dlouhá. Je jasné, že Británie se snaží posílit zejména kapacity domácích obnovitelných zdrojů a podpořit domácnosti v šetření energií.
- Státní podpora – dotace na zateplení, nové technologie nebo tepelná čerpadla.
- Flexibilní tarify – domácnosti mohou díky chytrým měřičům a flexibilní síti ovládat, kdy a kolik energie spotřebují.
- Investice do infrastruktury – prakticky každý region (například Greater Manchester nebo Cornwall) právě v roce 2025 rozjíždí nové projekty na posílení sítí a výstavbu lokálních zdrojů.
Co nás čeká v důsledku? Možná budeme muset počítat s občasnou úsporou energie – vypnutí některých spotřebičů ve špičce nebo chytré plánování provozu domácností. Stejně tak ale může být současná krize startem pro investice do chytrých řešení, která později ocení i další evropské státy včetně Česka.
Závěr: Co si z toho vzít pro Českou republiku?
Británie je v evropské energetice často o krok napřed, ale stojí teď před stejnými výzvami jako řada dalších zemí. Právě zkušenosti z britského trhu už letos analyzují i čeští energetici – a největší inspirací jsou nejen nové větrné farmy a komunitní solární projekty, ale hlavně důraz na chytrou, vyváženou energetickou politiku.
Rada na závěr? Sledujte, co se děje ve vašem regionu, nebojte se investovat do zateplení a domácích obnovitelných řešení. Jak ukazuje britský příklad, klíčová je rychlost, ale ještě důležitější je dlouhodobá stabilita a bezpečnost pro domácnosti i podniky.
