Všiml jsem si to na vlastní zahradě: po usušení bazénu jsem místo zbytku vody nalil do záhonků — za dva dny žluté listy a hnědé skvrny. Pokud pěstujete rajčata nebo okurky, tohle vás může stát úrodu i nervy.
Teď, když je léto v Česku sušší a každý chce ušetřit koruny za vodu, je lákavé použít „tu svou“ vodu. Ale pokud šetríte špatně, ztratíte mnohem víc než litry.
Proč to není jen „trocha chloru“
V mé praxi jsem viděl, jak běžná bazénová chemie funguje na rostliny — a není to hezké. Bazénová voda není jen chlor. Obsahuje koncentrace a látky, které u citlivých plodin fungují jako jed.
- Chlor a chlornany: ničí kořenový systém a mikrobiální život v půdě.
- Cyanuric acid (stabilizátor): zůstává v půdě dlouho a brání správné rovnováze.
- Sůl z tzv. „saltwater“ bazénů: postupně vysušuje půdu — rostliny se „udusí“.
- Kovové algicidy (měď, železo): při kontaktu s listy způsobí popáleniny.
- pH a alkalita: bazénová voda má často vysoké pH, které poruší vstřebávání živin.
Krátké metafory, které to objasní
Je to jako nalít do kávy kapku saponátu — hned poznáte, že něco není v pořádku. Nebo jako použít bělicí prostředek místo hnojiva: roste naprosto špatně.
Co jsem vyzkoušel a co fungovalo
Mnoho zahrádkářů přehlíží jednoduché testy. Já si koupil sadu testovacích proužků v Hornbachu a udělal pár pokusů. Výsledek? Voda, která vypadala „čistě“, měla stále škodlivou chemii.
- Volně nechat vodu stát 48–72 hodin — sníží se volný chlor, ale nezbaví vás stabilizátoru.
- Otestovat volný chlor a pH — bez testu je to loterie.
- V případě sůl–bazénu: nikdy ji nepoužívat u zeleniny — sůl se hromadí.
- Použít vodu pouze na okrasné keře, asfalt, nebo splachování, ne na zeleninu.
Pravidlo, které dodržuji
Nic z bazénu přímo na okurky a rajčata. Ani ředěné. Ani „jen občas“. To je moje zkušenost a varování od kolegů zahradníků.
Jak bezpečně využít vodu z bazénu (když už musíte šetřit)
Byť varuju před přímým použitím na zeleninu, existují zodpovědné způsoby, jak vodou nezplýtvat. Tady je krok za krokem, co funguje v praxi v českých podmínkách:
- Krok 1: Vypněte chloraci a nechte vodu stát min. 72 hodin — volný chlor klesne.
- Krok 2: Otestujte vodu (testovací proužky z Mountfieldu/Hornbachu). Hledejte: volný chlor 0, pH ~6,5–7,5, slanost blízko 0.
- Krok 3: Pokud používáte stabilizované tablety (přípravky s cyanuric acid), tu vodu NA ZELENINU nepoužívejte nikdy.
- Krok 4: Použijte ji na záhony s okrasnými rostlinami, trávník nebo pro splachování — neteče vám přímé na kořeny rajčat/okurek.
- Krok 5: Pokud máte možnost, odtečte vodu do kanalizace (někdy bezplatně u místního koupaliště) nebo použijte čerpadlo k rozptýlení mimo zeleninové záhony.
Neobvyklý tip, který jsem si odzkoušel
Směs: vezměte bazénovou vodu, nechte stát 72 hodin, přidejte 10–15 litrů čisté dešťové vody na 100 litrů bazénovky a použijte pouze na velké ovocné stromy (jabloně, hrušně). Malé rostliny to nezvládly, stromy ano — díky většímu kořenovému systému. To neznamená „bezpečné pro zeleninu“ — jen menší riziko škody.
Co říkají předpisy v Česku a proč to má smysl
V mnoha obcích je vypouštění bazénové chemie do zahrady regulováno — někde je lepší voda odčerpat do kanalizace nebo nechat odvézt. Vždy se podívejte na podmínky vaší obce nebo místní koupaliště.
By the way, ušetřit vodu jde i jinak: zavlažování kapkovou hadicí, mulčování slámou nebo sběr dešťovky z okapů. Levnější a bezpečnější pro plody, které jedete jíst.
Rychlé shrnutí pro zaneprázdněné
- Nepoužívejte vodu z bazénu přímo na okurky a rajčata.
- Testujte a nechte stát, pokud chcete vodu znovu použít — ale ne pro zeleninu.
- Raději investujte do sudu na dešťovku (cena v ČR ~500–2 500 Kč) než riskovat úrodu.
And now for the most interesting part: rostliny se vám mohou odvděčit za péči i v době sucha — pokud nebudete dělat zkratky s bazénovkou.
Závěrem: šetřit vodu ano, šetřit zdraví úrody nikoli. Co uděláte vy letos — použijete vodu z bazénu, nebo nasbíráte dešťovku a necháte rajčata v klidu?
