Ztratili jste po větrné bouřce větve a nevíte, kdy zavolat odborníka? Nebo sledujete souseda, který v létě „povolaně“ stříhá koruny a uvažujete, jestli to dělat jinak? Teď, právě v březnu, se rozhoduje o tom, jestli strom přežije jaro bez nemocí a ptákům zůstane hnízdo.
V mé praxi jsem viděl špatné střihy, které stromy oslabily na roky — a také jednoduché zákroky, které stromy doslova zachránily. Přečtěte si, proč odborníci volí březen, co přesně dělají a co můžete bezpečně zvládnout sami.
Proč to děláme právě v březnu (ne náhoda)
Právě v březnu se strom ještě „spaní“ — listy nejsou rozvinuté a struktura je viditelná. To dává arboristovi výhodu: lepší přístup, méně stresu pro strom, a menší riziko šíření chorob.
Mimochodem, v Česku je březen poslední měsíc před hlavní hnízdní sezónou ptáků. Pokud se zákrok provede teď, chráníte ptáky i sebe před pokutami — zákon totiž zakazuje zbytečné rušení hnízd v aprílu a dál.
Technické a biologické důvody (stručně)
- Strom je dormatní — menší ztráta vody a živin při řezu.
- Řezy se lépe hojí, protože po vyrašení je tok mízy sladší a hojivý proces je aktivnější.
- Snadněji vidíte mrtvé nebo křížící větve bez listí.
- Nižší riziko šíření některých houbových chorob při suchém jarním počasí.
Co arboristé řeší v březnu: praktické situace
- Odstranění suchého dřeva po zimních bouřích.
- Prořezávání koruny pro lepší průchod světla (důležité pro ovocné stromy).
- Oprava poškozených jizv — hygienické a estetické zásahy.
- Preventivní řez u stromů blízko elektrického vedení nebo domů.
Jak to vypadá v terénu
Všiml jsem si, že většina domácích majitelů podceňuje kontrolu koruny po zimě. Arborista přijde, prohlédne strom ze země, vyšplhá do koruny nebo použije plošinu a udělá čisté, promyšlené řezy. Nejde o „nahodilej“ sestřih — jde o plán.

Ale je tu nuance: které druhy nejít stříhat v březnu
- Břízy a javor mohou při řezu „krvácet“ (odtékat míza). Není to fatální, ale může to udělat nepořádek a oslabit strom při velmi mrazivém jaru.
- U některých ovocných stromů se dělají speciální řezy v době, kdy začnou pukat poupata — to může být i později než březen.
Praktický návod: co můžete udělat sami v březnu (krok za krokem)
Ne každý musí volat horolezeckého arboristu. Tady je bezpečný a efektivní postup pro malé stromy a keře.
- Připravte nástroje: ostré nůžky na větve (sekery do 2–3 cm), pákové nůžky do 3–5 cm a pilku pro větší větve.
- Zkontrolujte počasí: ideálně suchý den bez silného mrazu.
- Prohlédněte strom z obou stran: hledejte suché, křížící nebo nemocné větve.
- U větví do 5 cm: ustřihněte těsně nad větvovým límcem, bez zanechání pahýlu.
- U větších větví: použijte třířezovou metodu — podřez zdola, druhý řez nahoře asi 5–10 cm dál, pak čistý řez u límce.
- Dezinfikujte nástroje mezi řezy na nemocných částech (70% líh nebo dezinfekční prostředek z Hornbach/OBI).
- Vše uklidněte: nenechávejte odřezky kolem kmene — hrozí škůdci a plísně.
Krátké tipy, které málokdo říká
- Pokud nemáte jistotu, fotku stromu pošlete místnímu arboristovi nebo do facebookových skupin — dost často poradí zdarma.
- Větší zásahy si nechte dělat profesionálem — u nás v ČR se cena řádově pohybuje od stovek za malý strom po tisíce až desetitisíce Kč za velký kus s náročným přístupem.
- Vybavení koupíte v Hornbach, OBI nebo Bauhausu; půjčovny plošin fungují v každém větším městě (Praha, Brno, Ostrava).
Kdy okamžitě volat odborníka
- Když je strom velký a větve přesahují na střechu nebo do vedení.
- Při rozsáhlém poškození po bouřce — hrozí pád větví.
- Pokud vidíte hnilobu u kmene nebo plísňové útvary.
A teď to nejzajímavější: malý životní hack
Pokud chcete podpořit rychlé hojení řezu bez chemie, vyzkoušejte toto jednoduché pravidlo, které v mé praxi funguje: po řezu neomáčejte rány barvou — nechte je proschnout. Ale u větších ran (přes 10 cm) položte kolem kmene vrstvu mulče a pravidelně kontrolujte vlhkost. To podpoří regeneraci kořenů a zamezí ataku hnilob.

Mimochodem, u ovocných stromů přidání kompostu na okraj korunové zóny na jaře často přinese znatelné zlepšení sklizně bez nutnosti chemických hnojiv.
Krátké varování
Neřízněte na silném větru nebo během mrazů. A nikdy nepracujte pod vedením elektrických sítí sami — volejte energetiky nebo profesionála.
V mé praxi jsem viděl, kolik problémů vznikne z „rychlého zastřihnutí“ bez rozmyslu. Opatrnost šetří peníze i zdraví stromu.
Správný řez na jaře často rozhodne, jestli strom kvete a plodí, nebo se léta vleče s nemocemi.
Na závěr: chcete-li ušetřit, objednejte si prohlídku stromu co nejdřív v březnu — arboristé mají méně práce než v létě a někdy nabízejí lepší ceny za plánovací sezonu.
Můžete sem napsat: kdy jste naposledy nechali stříhat strom a co se stalo po tahu pilou? Sdílejte fotku nebo zkušenost — rád se podívám a poradím.
