Vaše rajčata vadnou přesně v srpnovém vedru a vy nevíte proč — není to jen sucho. Teď se rozhoduje, jestli sklidíte nebo budete litovat vyhozených sazenic. Přečtěte si to hned, protože chyba teď znamená ztrátu sklizně za celé léto.
Proč v srpnu zalévání často selhává
Srpen v Česku umí být krutý: dny jsou horké, noci někdy chladné a občas přijde prudká bouřka. To zmátne i rostliny.
V mé praxi jsem viděl stejný vzorec: lidé zalévají povrchně, půda se zpevní jako sušený chleba a kořeny zůstávají žíznivé.
Mnozí přehlížejí, že po letních deštích voda neprosákne rovnoměrně — stává se to jako kávový filtr: povrch je mokrý, ale uvnitř sucho.
Nejčastější chyby — a jak je napravit
- Nezalévat povrchně — krátké spršky ránu nebo odpoledne neprospějí. Řešení: zalévejte déle, méně často.
- Večer zaléváte, ale necháte mokré listy — přijdou plísně. Řešení: zalévejte ke kořenům, nikoli listům.
- Přesun z ranního zalévání na odpolední kvůli pohodlí — voda se vyvaří. Řešení: začněte brzy ráno nebo po západu slunce.
- Zapomínáte na květináče — v nich voda mizí rychle. Řešení: zmenšete frekvenci a zvyšte dávku u nádob.
- Neberete v potaz omezení vody v obci — v některých městech bývají na konci srpna omezení. Řešení: mějte sud na dešťovku z Hornbachu/OBI.
Kdy zalévat — jednoduché pravidlo
Ráno těsně po rozednění nebo pozdě večer. To jsou časy, kdy voda nejméně odpařuje a jde do kořenů.

Pravidlo: hluboko a zřídka. Lepší jednou za 3–4 dny 10–15 litrů na keř než každý den 1 litr.
Praktický hack: levné kapátko z PET lahve (když není čas)
Byl jsem v tom taky — spěch, rozhozené hadice, sucho. Tento trik zachránil mé papriky.
- Vezměte plastovou 1,5–2 l lahev.
- Uděláte 4–6 děr v závitu (malý vrták nebo hřebík).
- Naplňte vodou, udělejte do půdy vedle rostliny otvor a lahev zasuňte dnem vzhůru.
- Lahev pomalu kapá — 2–10 hodin podle otvorů. Funguje jako pomalé zavlažování.
- Tip: zakápněte kolem lahev ještě mulč (sláma, kůra) — voda zůstane déle.
Kolik vody dát (rychlé vodítko)
- Malé květináče: 0,5–1 l denně v horku.
- Dospělý keř: 10–15 l jednou za 3–5 dní.
- Rajčata v zemi: 2–3 l na rostlinu každé 2–3 dny, podle počasí.
- Trávník: méně často, ale hluboce — 20–30 l/m² jednou týdně.
Specifika pro balkón, zahradu a trávník
Balkónové květiny trpí nejvíc — substrát v nádobách se zahřívá a vysychá jako papír.
V mé praxi pomohlo uvnitř nádob vrstvení: drenáž, substrát s pomalým uvolňováním vody a vrchní mulč.

Další chytrá opatření, která málokdo používá
- Dešťová nádoba na sud — koupíte v OBI i v menších zahradnictvích v ČR. Šetříte vodu i peníze.
- Kapková závlaha na časovači — za pár stovek korun v Hobby marketu ušetříte týdny starostí.
- Měřte vlhkost dřevěnou špejlí — vsuňte do půdy: když je suchá do poloviny, zalévejte.
By the way — mulčujte trvale. Mulč je jako deka pro půdu: udrží vlhkost, ochladí kořeny a zredukuje plevel.
Čemu se vyhnout — varování
Nesnažte se „dorovnat“ vodu po bouřce rychlým přelitím. Příliš mnoho vody najednou uškodí kořenům a způsobí hnilobu.
V menších obcích v Česku někdy platí pravidla šetření vody — zkontrolujte obecní web před většími zalévacími experimenty.
And now for the most interesting part: zkoušejte malé úpravy a zapisujte si je. Všiml jsem si, že i posun zalévání o hodinu denně dokáže zachránit sklizeň.
Na závěr — jednoduchá kontrola, než půjdete spát: prst do půdy, vůně (kyselá = příliš mokro), a listy — pokud jsou povadlé i ráno, kořeny jsou v problému.
Jaký je váš největší fail se zaléváním tento srpen? Napište níže — vaše chyba může zachránit něčí sklizeň.
