Bojuješ s jarními mrazíky a nechceš utrácet stovky korun za agrofolii? Všiml jsem si, že obyčejný starý kabát často zvládne to, za co bys jinak platil v Hornbachu nebo na tržnici.
Přečti si to teď – protože každá noc s mrazíky může zničit sazenice, a tahle metoda funguje rychle, levně a místy i ekologičtěji než moderní plasty.
Proč to funguje (a proč to zahradníci dělají už dlouho)
Metoda je překvapivě jednoduchá: kabát funguje jako přidaná vrstva vzduchu a textilu, která zpomaluje únik tepla z půdy. V mé praxi to připomíná malou termosku položenou na záhoně.
- Vzduch mezi tkaninami izoluje – podobně jako péřová deka.
- Vlákna vlny nebo husté směsi zadržují teplo i vlhkost lépe než tenké syntetické pláštěnky.
- Tradiční zahrádkáři od vesnic u Brna až po chaty v Krkonoších to používali při náhlých jarních mrazech.
Kdy použít kabát místo fólie
Ne vždy je kabát ideální. Hodí se zejména při:
- krátkodobých nočních mrazících na jaře či na podzim,
- ochraně sazenic a teplomilných rostlin přes nejchladnější hodiny,
- ochraně kompostových vrchů nebo nově zasazených keřů.
Pro trvalou zimní ochranu velkých záhonů raději zůstaň u slámy nebo speciálních izolačních výrobků. Někdy kabát stačí na záchranu sklizně po jedné mrazivé noci.

Co funguje nejlíp
- tlustá vlna nebo flanel – dobrá izolace i když je vlhká,
- staré péřové kabáty – teplé, ale pozor na vlhkost a plísně,
- plátěné kabáty a deky – prodyšné a lehké, méně kondenzace.
Jak přesně to udělat — krok za krokem (praktický hack)
V praxi to uděláš takto — v mém testu to zachránilo pažitku a petržel před dvěma nocemi mrazů:
- Vyber kabát bez kovových zipů, které by rostliny poškodily.
- Polož na záhon karton nebo kousek mulče jako bariéru proti vlhkosti zespoda.
- Rozlož kabát lícem dolů tak, aby límec směřoval k zemi a kryl kořenový pás.
- Vytvoř lehkou kopuli — nesmí těsně přiléhat k listům, nech 5–10 cm vzduchové mezery.
- Připni okraje kameny, cihlami nebo kolíky; v ČR stačí i několik cihel z bazaru za desítky korun.
- Ráno kabát sundej, aby rostliny přes den nezačaly plesnivět nebo se nepřehřály.
Tip z praxe: pokud víš, že přes den bude nad nulou, sundej kabát kolem 9–10 hodiny. V noci jej opět použij.
Čeho se vyvarovat — udělej to chytře
- Nepoužívej dlouhodobě pláštěnky z PVC — kondenzace způsobí hnilobu.
- Avoid kabáty s peřím, když má pršet několik dní — peří ztratí izolaci a zplesniví.
- Nevytvářej těsný obal přímo na listech; rostliny potřebují průvan přes den.
By the way, v zimě u chaty jsem jednou nechal péřový kabát přes noci celý týden — půda byla teplejší, ale rostliny měly začátek plísně. Od té doby kombinuju kabát s lehkou prodyšnou sítí přes den.

Mýty, které můžeš klidně zahodit
- „Kabát zničí sazenice kvůli chemii“ — většina domácích kabátů nic nepřidá, problém je spíš vlhkost.
- „Musíš koupit speciální fólie“ — fólie jsou fajn pro dlouhodobé ochrany, ale kabát funguje jako okamžitá nouzovka.
- „Každý kabát je dobrý“ — ne, syntetika často zadrží příliš vlhkosti.
Lokální věci, které oceníš
V Česku se vyplatí zajít na blešák nebo do sekáče — často seženete teplé kabáty za pár stovek CZK. Sláma nebo seno z lokální farmy (např. trhy v Praze nebo venkovské farmy) doplní izolaci levněji než specializované geotextilie.
V některých regionech, kde vítr zhoršuje mrazíky (např. Poodří, části Moravy), je dobré kabát zajistit navíc větším kusem dřeva nebo sítí proti větru.
Krátké shrnutí a co zkusit dnes
Starý kabát je levná a okamžitá alternativa, která ušetří sazeniny při náhlých mrazech. Pokud máš doma tlustý vlněný nebo plátěný kabát, vyzkoušej ho příští mrazivé noci — ale sundej ho ráno.
Já sám jsem byl překvapen, kolik rostlin to zachránilo, a taky jak rychle se dá metoda aplikovat bez návštěvy zahradnictví.
Zkoušel jsi už někdy použít oblečení jako izolaci záhonu? Napiš, jaký kabát a co ti fungovalo — ostatní čtenáři ocení konkrétní tipy.
