V květnu vidím ve městských komunitních zahradách stejný scénář: krásné sazenice venku, ráno šok — a za pár dní listy zvadlé nebo spálené. Pokud plánujete vysadit rajčata, papriky nebo letničky, přečtěte si to hned teď.
Proč? Květen v Česku je často podvodník — teplý den, mrazivá noc. Jedna chyba — neposkytování postupného otužování — dokáže zabít i silné sazenice.
Proč to přestává fungovat: co děláte špatně
Všiml jsem si, že začátečníci mají tendenci „vyrazit ven“ najednou: postaví květináče na parapet, je pracovní den teplý a rozhodnou se, že už je venku bezpečno. Ráno přijde studený severák nebo noční mráz a je po radosti.
- Sazenice nejsou otužilé — byly v teplém skleníku nebo doma u topení.
- Vystavení slunci a větru bez postupného zvyknutí způsobí spálení listů a šok.
- Lidé často podlehnou tlaku sousedů nebo „tak to dělají všichni“ — a jedou na rychlovku.
Jak to působí na rostliny (krátce a jasně)
Rostlina funguje jako malé dítě: pomalu zvyšujte zátěž. Najednou venku = šok. Projevy:
- ochabnutí během dne, které se přes noc nevrací
- žluté nebo hnědé okraje listů
- zpomalený růst, někdy odumření vrcholku

Jak to udělat správně — návod krok za krokem
V praxi jsem vyzkoušel tento jednoduchý plán — funguje téměř vždy. Je to rychlé, nevyžaduje drahé vybavení a v Česku ho využijete každý rok.
- Den 1–2: Postavte sazenice ven na 1–2 hodiny do stínu, chraňte před větrem.
- Den 3–4: Prodlužujte na 4–6 hodin, pomalu je nechte i na slabém slunci.
- Den 5–7: Nechte je přes den venku, v noci zatím vracejte dovnitř nebo zakryjte agrotkaninou.
- Po týdnu: Pokud nejsou noční mrazy (lokálně zkontrolujte výstupky počasí), nechte je přes noc venku.
Tip z praxe: První dny vybírejte spíše zatažené nebo polojasné dny. Pokud fouká chladný severák, otužování pozastavte.
Rychlý hack pro městské zahrady
Nemáte skleník? Použijte kartonové krabice s průduchy nebo kusy agrotkaniny (k dostání v Hornbachu, OBI nebo u místních zahradníků). Stačí pár stovek korun a ušetříte sazenice i nervy.
Co dělat, když už jsou sazenice poškozené
- Snižte zálivku, aby kořeny nezplesnivěly; nechat vrchní vrstvu substrátu mírně proschnout.
- Stříhejte jen úplně odumřelé části — listy, které změní barvu, už rostlině moc nepřinesou.
- Přesuňte rostlinu na stínované místo a zahajte nový, jemný režim otužování.
V praxi jsem viděl, že i částečně poškozené rajče lze zachránit, pokud ho ihned přehodnotíte a necháte ho chvilku „v klidu“.

Další praktické rady — rychle
- Nakupujte agrotkaninu a malé pařeniště na jaře v místním zahradnictví nebo v řetězcích Hornbach/OBI.
- V květnu sledujte noční teploty — aplikace počasí a lokální facebookové skupiny zahrádkářů jsou skvělý zdroj.
- Pokud riskujete, sázejte do květináčů: můžete je snadno přenést při náhlém ochlazení.
Mimochodem — otužování funguje i pro balkónové rostliny. Než je postavíte na slunný parapet, projděte stejným postupem.
Porovnání: otužování vs. „rychlá výsadba“
Přirovnám to: rychlá výsadba je jako vzít housku a hodit ji do trouby bez rozkrojení — může to dopadnout dobře, ale většinou ne. Otužování je jako dát housce čas, aby se rovnoměrně propekla.
Krátké shrnutí (3 věty)
Nevyhazujte své sazenice z okna květnového počasí — otužujte je postupně. Investujte pár hodin a jednoduchou agrotkaninu místo toho, abyste znovu kupovali nové rostliny. V praxi to šetří čas i peníze.
Vyzkoušejte plán na týden a napište sem: Co jste nejvíc pokazili letos v květnu u svých sazenic?
