Máš pocit, že květiny trpí i přesto, že je „odvodníš“ vrstvou štěrku? Já jsem to taky zkoušel a ztratil pár rostlin, než mi došlo proč. Teď používám rozbitou hlínu — a rozdíl je vidět: méně přemokření, zdravější kořeny a méně hniloby.
Je důležité to vědět hned teď: blížící se topná sezóna v ČR vysušuje vzduch a špatná drenáž ukáže svou daň rychle. Pokud chceš, aby rostliny přečkaly zimu bez problémů, čti dál.
Proč štěrk přestal fungovat
V běžných návodu se štěrk na dně květináče objevuje stále. Mně to sice znělo logicky, ale praxe ukázala něco jiného.
Fyzika v květináči — jednoduché vysvětlení
- Štěrk je nepropustný — voda se v něm nehromadí, ale vytvoří se tzv. „perched water table“ (sedící vodní hladina) nad rozhraním mezi substrátem a štěrkem.
- Kořeny pak stojí v mokru a okolní vrstva půdy vysychá, rostlina ztrácí přístup k kyslíku.
- To je přesně důvod, proč jsi možná zalil a přesto vidíš žloutnutí nebo hnilobu.
Jak rozbitá hlína to změní
V mé praxi se rozbitá hlína (kousky pražené terakoty) chová úplně jinak než štěrk.

- Je pórovitá — nasákne část vody a postupně ji uvolní, místo aby ji nechala stát u kořenů.
- Vytváří lepší vzduchové mezery — kořeny „dýchají“.
- Fragmenty se „zakousnou“ do substrátu a přeruší kapilární cestu vody, takže nedochází k náhlému nasycení půdy.
- Recykluješ staré květináče — ušetříš desítky až stovky Kč oproti koupi keramzitu v Hornbachu nebo OBI.
Metafora, kterou si zapamatuješ
Představ si dno květináče jako sítko a štěrk jako hladký talíř — voda se na něj sice dostane, ale nemá kudy pryč. Rozbitá hlína je jako hrubé sítko: část vody chytí, část nechá projít a všechno funguje vyrovnaně.
Pro koho to funguje nejlíp
- 45–65% pokojových rostlin (filodendrony, monstera, fíkusy) — tam, kde roste potřeba stálého, ale ne přemokřeného vlhka.
- Bylinky a pokojové keře, které mají rády vláhu bez stání vody.
- Ne tak ideální pro velmi sucho milující sukulenty — pro ně bych raději použil pemzu nebo štěrk v homogenní směsi.
Praktický hack: Jak připravit a použít rozbitou hlínu
V praxi to zvládneš za pár korun a 15 minut práce. Já to dělám takhle, když chci dát druhou šanci rozbitým květináčům z blešáku nebo „svozného dvora“.
- Najdi rozbitý terakotovitý květináč — alternátivy: bazar, Facebook Marketplace, nebo staré zbytky z panelákového domu. Ušetříš minimálně 50–300 Kč oproti nákupu keramzitu.
- Obal kachličky do silného hadru a poklepej kladivem — cílem jsou kusy velké cca 1–4 cm. Menší kousky budou fungovat jako jemný „mix-in“ do substrátu.
- Odstraň glazury — pokud jsou kusy silně glazované, použij pouze vnitřní, nepokryté části. Glazura může obsahovat sůl nebo barviva.
- Dezinfekce: pokud květináč předtím trpěl houbou, povař kusy 10 minut nebo je namoč do 10% roztoku bělidla na 10 minut, pak dobře opláchni.
- Vlož 2–4 cm na dno nebo ještě lépe: smíchej 10–20 % drobných střepů přímo do substrátu pro přerušení kapilárních cest.
- Vrchní kryt: rozbíječky můžeš použít i jako dekorativní mulč — sníží odpařování a zabraňuje přímému zalévání na hranu kořenového balu.
Konkrétní poměry, které používám
- Velké květináče (průměr >25 cm): 3 cm vrstva na dně + 15 % drobných střepů v substrátu.
- Menší květináče: 10 % drobných střepů v substrátu bez výrazné spodní vrstvy.
- Sukulenty: nepřidávat, nebo jen 5 % jemných střepů a více štěrku/pemzy.
By the way — čemu se vyvarovat
- Nepoužívej kusy z cihel s prachem nebo litým betonem — mohou obsahovat solné výluhy.
- Glazované střepy mohou obsahovat chemikálie; pokud si nejsi jistý, raději je nechej stranou.
- Nečekej zázrak na první den. Rostliny potřebují čas na adaptaci — já vidím rozdíl většinou po 2–6 týdnech.

Lokální tipy pro ČR
V Česku má smysl koukat po rozbitých hrncích v několik zdrojích:
- sběrné dvory a komunální bazary
- lokální inzerce (Bazos, Sbazar, Facebook Marketplace)
- Hobby markety (Hornbach, OBI, Bauhaus) — často mají odřezky či zlevněné rozbité zboží
Malá investice v řádu desítek Kč a pár minut času ti může zachránit drahé rostliny, zvlášť když topíme a domácí klima se mění.
Krátké shrnutí — co si odnést
Rozbitá hlína zlepšuje přístup vzduchu ke kořenům a redukuje sedící vodu, kterou štěrk naopak podporuje. Je levná, snadno dostupná a ekologická — ideální pro ty, kdo chtějí praktické, funkční řešení bez zbytečných výdajů.
By the way, pokud máš staré květináče, než je vyhodíš do popelnice, zkus jim dát roli v nový květináč. Mě to zachránilo několik oblíbených rostlin a ušetřilo spoustu nervů.
Zkoušel/a jsi už použít rozbitou hlínu místo štěrku? Jaký byl výsledek — zlepšilo se zdraví kořenů nebo máš jiný fígl?
